Nacházíte se: Úvodní stránka > Ukrajina
Sponzorované odkazy:
Nádherná příroda, nesmírně pohostinní a milí obyvatelé a idylické vesničky jakoby vystřižené z knížek popisujících dobu před sto lety. Nejen tato lákadla může zvídavému návštěvníku nabídnout velká, ale turisty neprávem opomíjená, země ve východní Evropě. Onou, všem milovníkům romantiky a drsné krásy zaslíbenou zemí, je Ukrajina.
Ukrajina se rozkládá v mírném podnebném pásu a tudíž se zde nemusíme obávat velkých teplotních výkyvů a jiných klimatických extrémů. Nad většinou území převládá kontinentální klima, jen poměrně úzký pás země ohraničené z jedné strany Krymskými horami a na druhé Černým mořem, se pyšní příjemnými subtropickými podmínkami.
Průměrné teploty jsou zde poněkud nižší než na jaké jsme zvyklí z české kotliny, pohybují se v rozmezí od +6 °C v severních částech země po +12 °C v přímořských oblastech na jihu. V létě se teploty pohybují podobně jako u nás od 15 do 24 °C, zimy jsou na Ukrajině ale mnohem mírnější a mráz přesahující –15 °C je zde výjimečný.
Deště si nejvíce užívají v oblasti Karpat, kde ročně spadne 1200 mm srážek, což je dokonce několikanásobek celostátního průměru. Nejsušší oblastí je pak severní Krym s pouhými 400 mm ročních srážek.
Se svou úctyhodnou rozlohou 603 000 km2 se Ukrajina řadí mezi největší státy světa a zároveň je po Ruské federaci druhým nejrozlehlejším státem Evropy. I když bývá obvykle označována za východoevropský stát, na jejím území se nachází geografický střed Evropy. Největší část povrchu pokrývají nejrůznější pahorkatiny a vysočiny, jenž jsou protkány množstvím turistických cest.
Nejrozsáhlejší pohoří Karpaty nalezneme v jihozápadní části Ukrajiny. Zde také můžeme zdolat nejvyšší horu regionu 2061 metrů vysoký skalní masiv jménem Hoverla, jejíž vrchol je kromě tří letních měsíců-,–pokryt stálým sněhovým příkrovem.
Kopcovitý terén je brázděn množstvím údolí vzniknuvších kolem řek a potoků. Nejdelší z nich je evropský veletok Dněpr vlévající se zde do Černého moře. O něco méně známější jsou pak řeky Prut, do Dunaje mířící Tisa či Pripjať.
Významnější roviny se nacházejí na hranicích s Běloruskem v oblasti zvané Polesí a rozlehlých stepních planinách na jihu.
Historie osídlení území dnešní Ukrajiny sahá až do doby před sedmi tisíci lety, kdy byla osídlena příslušníky tripolijské kultury. Mezi nejznámější starověké národy, jejichž příslušníci zde našli svůj domov, patří mocná říše Skythů, pobřeží osidlovali Řekové a Gótové. Sever Ukrajiny je považován za domov prvních Slovanů.
Další významnou říší zde byla v 9. století vzniknuvší Kyjevská Rus, která byla až do vpádu mongolské Zlaté Hordy nejmocnějším státem východní Evropy.
V 17. stol. se Ukrajinci dostali pod nadvládu Polska, ze které se pokusili vymanit v 18. století v povstání vedeném Bohdanem Chmelnickým. Po odtržení od Polska byla ale Ukrajina uchvácena dřívějším spojencem – carem Alexandrem a připojena k Ruské říši.
Z této nadvlády se Ukrajina nakrátko vymanila po první světové válce, když byla v roce 1917 vyhlášena První ukrajinská republika.
V roce 1922 skončily poválečné naděje na samostatnost rozdělením území mezi Polsko a SSSR. V letech 1932 – 1933 pak na tuto boji tvrdě zkoušenou zemi dopadla další rána v podobě hladomoru způsobeného zčásti plánovaným hospodářstvím a kolektivizací a zčásti na popud Moskvy. Proč muselo zemřít několik milionů lidí hladem je dodnes díky sovětskému utajení zahaleno rouškou tajemství. Svobody se Ukrajinci konečně dočkali až po rozpadu SSSR v roce 1991, ještě dlouhé desetiletí se ale země vzpamatovávala ze škod způsobených plánovaným hospodářstvím.
Posledním významným otřesem místní politické situace byla „oranžová revoluce“ v roce 2004, která vynesla na vrchol proevpropsky smýšlejícího prezidenta Viktora Juščenka.
Místní obyvatelstvo je tvořeno převážně rodilými Ukrajinci s početnou ruskou menšinou (přibližně 17 % z celkového počtu 47 mil. obyvatel). Úředním jazykem je proto v některých východních oblastech kromě ukrajinštiny také ruština. Převážná část místních je věřících a hlásí se především k pravoslavné církvi. Jako všude i zde je víra nejrozšířenější na venkově.
Celý název | Ukrajina |
Hlavní město | Kyjev |
Počet obyvatel | 46 337 340[1] (27. na světě, 2008) |
Rozloha | 603 700 km² (44. na světě) |
Časové pásmo | +2 |
Měna | Ukrajinská hřivna (UAH) |
Úřední jazyk | ukrajinština (oficiální), ruština (oficiální pouze v Autonomní republice Krym) |
Náboženství | pravoslavné a řeckokatolické křesťanství |
Nejvyšší bod | Hoverla (2061 m n. m.) |
Nejvýznamnější řeka | Dněpr (ukrajinsky Dnipro) |
Státní zřízení | republika |
Vznik | 24. srpna 1991 (odtržením od SSSR) |
Telefonní předvolba | +380 |
Cestování patří k fenoménem této doby. Vyberte si i vy příjemné ubytování přímo od majitele na stránkách www.MegaUbytko.cz a www.MegaUbytovanie.sk.
Turisimo.cz
Přebírání textů z těchto stránek je bez svolení autora trestné.
CMS vytvořilo amedio.cz.