Tunisko

Tunisko, země plná kontrastů, se rozprostírá na severu afrického kontinentu mezi Alžírskem a Libyí, jeho břehy omývá středozemní moře a rozlohou dvakrát přesahuje Českou republiku.

HISTORIE

Co se historie týče, oblast dnešního Tuniska byla již před 3000 lety osidlována berberskými kmeny, které využívaly teplého podnebí k pěstování olivovníků, a o něco později posloužila tato oblast Féničanům díky výhodné poloze na pobřeží Středozemního moře k vybudování slavného obchodního impéria- Kartága. Kartágo jako takové bylo založeno v roce 814 př. n. l. a od roku 264 př. n. l. do roku 146 př. n. l., kdy říše padla, bylo téměř neustále ve střetech s okolními mocnostmi, zejména s Římem, jež ho ovládl a využíval především coby vlastní obilnici. Do roku 1956, kdy se Tunisko stalo nezávislým, bylo ještě kolonizováno Araby a Osmanskou říší a v 19. a 20. století okupováno Francií.

KRAJINNÁ ROZMANITOST

Krásné a luxusní Tunisko – pastva pro oči turistů – je přesně opačnou tzv. druhou stranou mince, která naopak odkrývá oblast bývalého obchodního centra coby chudý domov mnohých, stále ještě velmi primitivně žijících rolníků a pastevců. Ti sklízejí svou úrodu především na severu Tuniska, kde je půda velmi úrodná a poměrně vysoké množství srážek zajišťuje spolehlivé zavlažování. Stejné středomořské podnebí je i na spoustě drobných ostrůvků, které k Tunisku náleží. Největší a zároveň turisticky nejnavštěvovanější z nich je Džerba. Směrem od pobřeží přechází vegetace ve stepní krajiny s palmovými háji a jih země již zasahuje do největší pouště- Sahary. Tato rozmanitost krajiny a podnebí velmi ovlivňuje teplotní rozdíly, pouštní maximum se může velmi lišit od chladnějších oblastí. Průměrně se uvádí teploty v lednu 10 stupňů Celsia a v červnu něco kolem 26 stupňů Celsia. Pro zajímavost – na poušti lze očekávat teplotu dosahující až 55 stupňů.

ŽIVOT V TUNISKU

Na co se ovšem lze těšit s jistotou, je pohostinné a vstřícné obyvatelstvo. V méně klidných městech se početné policejní hlídky starají o bezpečí a pořádek a mohou být ku pomoci i nepříliš orientovaným turistům. Přeplněné trhy, všudypřítomní drobní obchodníci, žebrající děti ale i krásné a proslulé historické památky, takové je Tunisko za zdmi hotelových komplexů.

CO STOJÍ ZA VIDĚNÍ

Mezi stavby lákající svou ohromností a atmosférou dávných dějin patří jistě mimo jiné např. amfiteátr na okraji města Dougga, moc kouzla orientu přímo dýchá z komplexu budov Medina nacházejících se v Hammametu a do třetice za zmínku stojí také muzeum Bardo, jehož historie je poměrně mladá a ukazuje zručnost řemeslníků 19. století. Národní muzeum Bardo svým návštěvníkům, většinou zvídavým turistům, nabízí úchvatnou podívanou na největší sbírku mozaiek, předměty připomínající obětní obřady v Kartágu, velkolepé sochy, ale i běžné a drobné předměty jako mince, šperky a amfory. Hlavní město Tuniska – Tunis – ležící na severu země je údajně jedno z nejhezčích míst Afriky, zdobí ho zelené zahrady a starostlivě opečovávané parky.

POLITIKA A KULTURA

První prezident Habíb Burgiba, jehož prezidentské období trvalo celých 31 let se postaral nejen o nezávislost země, ale také o směr politického vývoje. Jeho nástupcem a současným prezidentem se stal Zín al-Ábidín ben ALí.Od roku 1959, kdy se Tunisko stalo prezidentskou republikou, zažívá vláda občasné protesty a demonstrace, které někdy vyvrcholí až v násilné nepokoje, jako tomu bylo v roce 2000, kdy došlo k plánovanému zdražení chleba. I přes muslimskou víru obyvatel Tunisu a mnohé rozdíly především v kultuře lze říci, že oproti ostatním africkým zemím je způsob života srovnatelný s životem v evropských městech. Za to může především vývoj státu, který byl silně ovlivňován Evropou. I to je důvodem, proč je Tunisko řazeno k nejprogresiv­nějším zemím Afriky, a co se týče např. postavení žen ve společnosti, platí zákon podepsaný roku 1956 spolu s rozšířením z roku 1993, který mimo jiné odstupuje od sňatků nezletilých. Tuniské vládě záleží i na snížení nezaměstnanosti žen, o což se stará 300 členů národní komory vedoucích podniků. Školství je bezplatné, ale omezení v počtu žáků přece jen stále ještě neumožňuje vzdělání pro každého. Především proto přesahuje negramotnost obyvatelstva 30 procent. Velké části obyvatelstva zajišťuje obživu zemědělství, především pěstování rajčat a oliv, dále těžební průmysl, ale stále výrazněji se na ekonomice státu odráží cestovní ruch.

Základní informace o Tunisku