Nacházíte se: Úvodní stránka > Polsko
Sponzorované odkazy:
V průběhu své historie prošlo Polsko několika etapami vývoje. Nejstarší zprávy o polském státě byly zaznamenány již v 10. století. Ačkoli díky své zeměpisné poloze bylo Polsko často předmětem zájmu mocenských zemí, které toužily po jeho podmanění, od 14. do 17. století bylo považováno za jednu z evropských velmocí. 18. století se neslo ve znamení velkých změn. Polsko se ocitlo pod tlakem ze strany Turecka a také se stalo nástrojem evropské mocenské politiky. Trojí dělení Polska, které proběhlo v 18. století dokonce vymazalo Polskou republiku na čas z mapy Evropy. Po řadě povstání nespokojeného obyvatelstva v průběhu století devatenáctého, se po I. světové válce Poláci opět dočkali svobody. Ale po II. světové válce se, stejně jako v tehdejším Československu, k moci dostali komunisté a vládli zemi až do roku 1989, kdy se Polsko stalo demokratickou zemí se všemi jejími privilegii.
Podnebí je v celém Polsku velmi proměnlivé a způsobuje potíže meteorologům s jejich předpověďmi. Severozápad země ovlivňují západní větry od moře a oceánský vzduch, což má za následek chladnější léta a mírnější, deštivější zimy. Naopak na jihu a východu země se projevuje vnitrozemské klima s horkými, deštivými léty a chladnými zimami s vydatnými sněhovými srážkami.
Severní část Polska, podél pobřeží Baltského moře je známá pro své písečné pláže a také díky svým jezerům. Převážná část státu je nížinatého rázu a leží do 200 m.n.m. Výjimkou je jih, kde nalezneme v příhraničních oblastech s naší a Slovenskou republikou četná pohoří, např. Jizerské hory, Krkonoše, Beskydy nebo Tatry.
Polsko je navzdory svému nížinatému rázu velmi různorodé. Je vyhlášeno svými jezery, kterých má více než 9 300. Mezi největší patří jezero Śniardwy, které najdeme v Mazurské jezerní plošině v oblasti Velkých mazurských jezer. Řeky, které hrají významnou roli v říční přepravě jsou Odra a Visla, která je i nejdelší polskou řekou (1 047 km). Nejvyšší horou Polska je Rysy ve Vysokých Tatrách, která dosahuje výšky 2 499 m.n.m. Rysy s jejími třemi vrcholy najdeme na slovensko-polské hranici, kdy jeden z nich slouží také jako hraniční přechod. Polsko má také 23 národních parků, které pokrývají 1% z celkové plochy státu. Zajímavostí je, že některé z nich vznikaly už v období mezi první a druhou světovou válkou.
Polsko je bohaté na nerostné suroviny. Na jeho území se nachází četná naleziště černého a hnědého uhlí, ropy, zemního plynu atd. Má také rozsáhlé plochy zemědělské půdy, která je hlavním zdrojem obživy tamějšího obyvatelstva.
Letecká doprava – v zemi se nachází několik mezinárodních letišť, např. ve Varšavě, Krakově, Katovicích, Gdaňsku.
Lodní doprava – využívána hlavně v průmyslu na severu země. Velmi rozvinutá je říční síť uvnitř státu směrem k Baltskému moři.
Železnice – patří mezi levné a poměrně hojně využívané způsoby přepravy. Díky dopravní infrastruktuře patří i k nejrychlejším dopravním prostředkům v zemi. Ne vždy je ale cesta příjemná, vagony jsou staré a mnohdy ne moc bezpečné. Je proto doporučeno cestovat v přední části vlaku, v blízkosti zaměstnanců drah a pokud možno necestovat v noci. Měli bychom si dát pozor zvláště v pomalejších, osobních vlacích, které jezdí mimo hlavní trasy.
Autobusová doprava – má dobře vybudovanou síť tras mezi mnohými evropskými městy, ale cestování zabere díky jejich kvalitě obvykle více času než cesta vlakem.
Automobilová doprava – platí použití všech bezpečnostních pásů ve voze a stejně jako u nás je zavedeno povinné svícení po celý rok. Povolená rychlost je v obci 50 km/h (v noci 60 km/h), mimo obec 90 km/h, na jednoproudové rychlostní silnici 100 km/h a na dvouproudové 110 km/h. Na dálnici je omezená rychlost na 130 km/h. Řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu je považováno za vážný trestný čin.
Na celém území Polska je také zakázáno stopovat.
Dopravní infrastruktura je na nižší úrovni než v ostatních západních zemích Evropy, ale je velmi hustá a funkční. Asi největším problémem je však nedostatek dálnic. Polsko je propojeno jednoproudovými silnicemi, které nejsou uzpůsobeny na tak silný provoz, jaký se ve státě vyskytuje, což se projevuje také na jejich kvalitě a stavu.
Královský hrad
Středověký hrad, nejstarší univerzita v zemi (1364)
Celý název | Polská republika |
Hlavní město | Varšava (Warszawa) |
Počet obyvatel | 38 513 696 (2008) (31. na světě, 2007) |
Rozloha | 312 685 km² (68. na světě) |
Časové pásmo | +1 |
Měna | złoty (PLN) |
Úřední jazyk | polština |
Náboženství | katolické |
Nejvyšší bod | Rysy (2499,2 m n. m.) |
Nejvýznamnější řeka | Visla a Odra |
Státní zřízení | republika |
Vznik | 11. listopadu 1918 (obnovení) (sjednocením částí území zabraných Ruskem, Německem a Rakouskem koncem 18. století) |
Telefonní předvolba | +48 |
Autor textů je Iva Zámišková.
Cestování patří k fenoménem této doby. Vyberte si i vy příjemné ubytování přímo od majitele na stránkách www.MegaUbytko.cz a www.MegaUbytovanie.sk.
Turisimo.cz
Přebírání textů z těchto stránek je bez svolení autora trestné.
CMS vytvořilo amedio.cz.