Norská kultura

Kultura hraje v norské společnosti velice důležitou roli. Zachování stávajících památek ve všech uměleckých oborech a zároveň podpora nově vznikajících děl je jednou z úloh, o které se zasazuje norská vláda a rozkvět kultury všemožně podporuje. Svého kulturního dědictví si Norsko velmi váží a stát dělá všechno proto, aby se v co možná nejlepším stavu zachovalo příštím generacím. To potvrzují i tzv. Norské fondy – Finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska. Jednou z priorit je právě ochrana kulturního dědictví a to jak movitého, tak nemovitého.
Norská kulturní tvorba je často ovlivněna překrásnou přírodou, zajímavou norskou historií i specifickým charakterem norského obyvatelstva. Vznikající díla jsou velmi originální a poměrně nekonvenční.

Architektura

Nejvýraznější památkou norské architektury jsou dřevěné sloupové kostelíky. Do dnešní doby se jich zachovalo pouze 30. Nejstarší z těchto kostelů, Hopperstad, se nachází ve Viku, největší z nich v Heddalu. Za nejkrásnější a nejzachovalejší kostel je považován Borgund.
Obecně lze říci, že se na území Norska mnoho architektonických památek nedochovalo. Na vině byly především požáry, během nichž celá řada skvostných staveb lehla popelem. Několik zajímavých budov si můžete prohlédnout v hlavním městě Oslo. Patří mezi ně pevnost Akershus, budova radnice, sídlo parlamentu, zámek a Národní divadlo. Památky architektury můžete obdivovat také v dalších městech, například v Bergenu, Tromsø, Trondheimu nebo Stavangeru.

Výtvarné umění

Nejvýraznější osobností norského výtvarného umění je jednoznačně malíř Edvard Munch. Jeho dílo ovlivnilo další vývoj výtvarného umění nejen v Norsku, ale i v mnoha dalších státech. Nejznámějším Munchovým obrazem je Výkřik.

Sochařství

Nejslavnějším norským sochařem je Gustav Vigeland. Jeho tvorba je považována za nejpůsobivější sochařské dílo konce 19. století v celoevropském měřítku. Důkazem je Vigelandův park v hlavním městě Oslo. Sochařství zaslíbené bylo v Norsku především 20. století. Silnou sochařskou generaci zastupuje například Gunnar Janson, Per Hurum, Ramon Isern a Nils Aas.

Literatura

Norsko má velice širokou spisovatelskou základnu. Hned 3 norští autoři získali Nobelovu cenu za literaturu – jsou jimi Bjørnstjerne Bjørnson, Knut Hamsun a Sigrid Undsetová. Stejný počet norských spisovatelů byl poctěn Cenou Severské rady za literaturu. Patří mezi ně Dag Solstad, Øystein Lønn a Jan Kjaerstad.

Hudba

Norští hudebníci mají na mezinárodní hudební scénu velký vliv. Filharmonický orchestr a Norský komorní orchestr mají dalekosáhlou tradici. Nejznámějšími pojmy a osobnostmi norského hudebního světa jsou Röyksopp, Jan Garbarch, Arne Nordheim, Mari Boinová nebo Turbonegro.

Divadlo

Norským dramatikem světového formátu je Henrik Ibsen. Hlavním motivem jeho tvorby je řešení otázky života v pravdě nebo naopak ve lži. Ve svých realistických dramatech Ibsen často podroboval kritice měšťanskou společnost. K Ibsenovým nejznámějším dílům patří Peer Gynt, Nora, Strašidla a Nepřítel lidu.

Film

Norské filmy získaly v posledních letech celou řadu ocenění na mnoha světových filmových festivalech. V současnosti zažívá film v Norsku své nejlepší období. Stejně tak jako další umělecké obory, tak i filmová tvorba je velkoryse podporována státem. Z tvůrců jmenujme Benta Hammera nebo Nilse Gaupa.

Autorem textů a fotek je Lenka Urgošíková.