Horská turistika v Norsku

Norsko je pro milovníky turistiky skutečným rájem. Na jeho území je téměř 20 000 km značených turistických stezek a ve všech oblastech najdete vybavené turistické chaty, jejichž počet se pohybuje kolem 400.

Již od roku 1868 v Norsku funguje Norský spolek pro horskou turistiku (DNT). Jeho členové mohou díky němu využít systém levného ubytování v horských chatách po celém Norsku. Obecně se chaty dělí do tří kategorií. Největší jsou obsluhované vlastním personálem, který turistům zajišťuje stravu a ubytování. Zařízení chat je sice jednoduché, ale velmi účelné – zahrnuje elektřinu, sušárny, WC, sprchy a někdy i saunu. Menší chaty bývají samoobslužné a obvykle zamčené DNT klíčem – standardním univerzálním klíčem, který mají členové spolku k dispozici. Není zde sice žádný personál, zato jsou chaty zásobeny poměrně velkým množstvím jídla, například sušenými instantními pokrmy, konzervami, suchary a pomazánkami. V chatách jsou také deky, polštáře, veškeré kuchyňské vybavení a dostatek dřeva na topení. Posledním typem jsou nezásobené samoobslužné chaty.

Při plánování turistické výpravy do Norska je třeba vzít v potaz přírodní poměry a klimatické podmínky, které v oblasti panují v daném ročním období. Nejvhodnější doba pro první výlety připadá na konec června. V této době jsou již opět sestaveny všechny mosty a otvírají se turistické chaty. Nejvíce obsazené jsou tradičně během prázdninových měsíců, července a srpna. Období od poloviny srpna je pro turistiku naprosto ideální – stav vody v řekách je na té nejnižší úrovni, sněhové vánice v podstatě nikde nehrozí a dnů prozářených slunečními paprsky je poměrně dost. Provoz v turistických chatách končí přibližně v polovině září. Počasí v této době přináší první krásné barvy podzimu. Obecně je ale počasí v Norsku značně nestálé, je proto třeba počítat s dostatkem teplého oblečení a s kvalitními botami, které se jen tak nepromočí. Nikdy se také na průzkumné výpravy po norské přírodě nevydávejte bez mapy a kompasu.

Na území Norska se rozkládá celkem 21 národních parků: Ånderdalen, Børgefjell, Dovre, Dovrefjell, Femundsmarka, Folgefonna, Forollhogna, Gutulia, Hardangervidda, Jotunheimen, Junkerdal, Møysalen, Ormtjernkampen, Ovre Anarjohka, Ovre Dividal, Ovre Pasvik, Rago, Reisa, Rondane, Saltfjellet – Svartisen, Skarvan Og Roltdalen a Stabbursdalen.

Asi nejznámějším norským národním parkem je Jotunheimen. Je zároveň patrně nejoblíbenější turistickou oblastí v zemi. Název parku se překládá jako ,,Domov obrů“. Na jeho území se vysoko nad krajinu tyčí nejvyšší vrcholy Skandinávie. Jejich svahy se propadají do hlubokých zelených údolí, protkaných pláněmi ledovců. Nad parkem o celkové rozloze 3 900 km2 ční také nejvyšší hora Norska Galdhopiggen (2 469 m) a druhý nejvyšší vrchol země, Glittertind (2 464 m). V oblasti se nachází celá řada dalších horských velikánů, většina z nich je ale zaledněných. Po mnoha dobře značených cestách zde můžete podnikat překrásné ledovcové túry.

Hardangervidda je největší evropskou náhorní planinou. Zaujímá plochu přibližně 8 000 km2. Její povrch je mírně zvlněný a nachází se zde celá řada výraznějších vrcholů i údolí. Atrakcí západních svahů plošiny je mnoho překrásných vodopádů. Nejvyšším vrcholem planiny je jeden z největších ledovců v Norsku, Hardangerjokulen (1819 m). Na planině se také rozkládá velké množství jezer a menších jezírek. Turistických možností je opravdu hodně – cesty jsou dobře značené a je při nich dostatek chat.

Velmi oblíbenou turistickou oblastí je také Rondane. Díky nenáročnému terénu se hodí i pro méně zdatné nebo začínající turisty. Podnebí je tady poměrně stálé a návštěvníky často přivítá sluneční svit. Krása zdejších ledovcových údolí vyniká především v barvách začínajícího podzimu.