Německá kuchyně

Německá kuchyně je bohatá a rozmanitá, přesto však první, co se člověku vybaví jsou pečené párky a klobásy se zelím a pivem. Stejně jako česká kuchyně jsou tradiční jídla založena na tučném masu hovězím či vepřovém, přílohou bývají knedlíky nebo brambory.
Němci masitá jídla opravdu milují, najdeme zde nespočetné množství uzenin, salámů, tlačenek, rosolů a paštik. Při každé příležitosti, svátku, oslavě či kulturní události se v ulicích objeví stánky lákající už z dálky svou vůní. Oblíbený „Bratwurst“ nesmí u žádné události chybět.
Na druhou stranu se zde najde hodně lidí, kteří se kvůli zdravému životnímu stylu těmto pochutinám vyhýbají. Na to reagují restaurace, jídelny i rychlá občerstvení nabízející pokrmy bohaté na zeleninu. Nabídka je opravdu široká.
Rozlehlá země a značná členitost jsou důvodem velké rozmanitosti pokrmů. Proto se zde můžeme setkat s odlišnými regionálními kuchyněmi jako švábská, bavorská, falcká atd. Místní speciality, jejichž recepty jsou často tajemstvím, jsou opravdovým gurmánským zážitkem.
Na příklad v Norimberku je vyhlášený perník a také dlouhé bílé klobásky. V přímořských oblastech najdeme nejrůznější speciality z ryb a mořských plodů. Třeba v Hamburku vám kuchaři nabídnou polévku s kraby, krevetami a kousky úhoře. Frankfurt nad Mohanem je zase proslaven lahůdkovými párečky a sladkým zákuskem Frankfurter Kranz.
Obliba sladkostí, koláčů a zákusků je dalším společným rysem s českou kuchyní. Voňavé cukrárny a pekařství se předhánějí ve výrobě originálních sladkostí, na ulicích a trzích vás přivábí vůně pražených oříšků. Jako dezert se po jídle nabízí štrůdl či palačinky. Berlínské koblížky najdete v každém pekařství, podávají se především ke snídani či odpolední kávě.
Stravování v restauraci v Německu je celkem drahé. Ceně však odpovídá bohatost talíře. Místní pokrmy jsou vskutku vydatné, ačkoli jsou založené především na mase a uzeninách, často vám nabídnou i ryby a zeleninu. Pro nás jsou cenově přijatelnější tzv. Gasthausy, tradiční hostince s regionálními specialitami, nebo také bistra či pizzerie. Ve větších městech se setkáváme mimo místních restaurací také s arabskými, čínskými, indickými či indonéskými. Značný podíl přistěhovaných obyvatel s sebou přináší vlivy, které německou kuchyni ještě více obohacují. Např. turecká bistra s rychlým občerstvením se těší velké oblibě. Místní se však většinou stravují doma, často rádi vaří jídla z jednoho hrnce tzv. Eintopf. Do jedné nádoby se ve vrstvách kladou brambory, maso, zelenina a vše vloží do trouby zapéci.
Také nabídka potravin určitě není chudá. Menší obchůdky s pečivem či uzeninami nabízejí vynikající čerstvé produkty ve velkém sortimentu. V supermarketech pak nakoupíte opravdu všechno s cenami téměř srovnatelnými s našimi. Zajímavé je také navštívit samoobslužné asijské prodejny, najdete zde čerstvou zeleninu, pečivo i konzervy v malých i opravdu velkých baleních. Většinu z těchto potravin u nás nejspíš nenajdete. Nabízejí exotické suroviny z dovozu, od banánů na vaření až po orchideje do salátu. Nakupovat zde chodí především obyvatelé asijské či africké národnosti, kterým se z našich evropských surovin těžko vaří.

Severoněmecký Labskaus, autor: Horst Frank

Drážďany

Drážďany známé jako perla německého baroka jsou zemským hlavním městem a současně největším městem Saska. Poloha při řece Labi dala městu i jméno. To bylo odvozeno ze starosrbského Drežďany, které označovalo lidi původem z oblastí bažin a lužních lesů. Výhodné umístění v polabské nížině a snaha místních umožnila pokrýt velkou část města zelení. To však jen dokresluje jeho malebnost. Množství památek a muzeí řadí Drážďany k turisticky nejvytíženějším evropským městům. Mimoto je také sídlem vysokých škol, vědeckých a uměleckých institucí.
Přestože byla většina historického jádra při ničivém bombardování spojeneckým letectvem v roce 1945 zničena, díky místnímu obyvatelstvu byly paláce a kostely podle původních plánů opraveny. Některé části však na svou opravu teprve čekají, jiné zůstávají v ruinách jako vzpomínka.
Drážďany mají rozhodně svým návštěvníkům co nabídnout. Díky množství uměleckých děl jsou přezdívány Florencie na Labi. Většinu významných míst najdeme v nevelkém centru v okruhu několika minut pěší chůze. Výchozím místem prohlídek bývá většinou Divadelní náměstí (Theatherplatz). Dominantu zde tvoří neorenesanční budova Semperovy opery, významné operní scény nejen Drážďan, ale i celého Německa. Budova byla projektována architektem Gottfiedem Semperem roku 1878. Před ní stojí pomník od sochaře Johanese Schillinga. Zobrazuje saského krále Jana, který byl uznáván také jako básník a humanista.
Ve východní části náměstí se nachází klasicistní Staroměstská strážnice a katolická barokní katedrála Královský kostel (Hofkirche). Tato stavba italského architekta Gaetana Chiaveriho s vysokou prolamovanou věží je známa svými mohutnými varhany.
Poblíž stojí zámek saských kurfiřtů (Residenzschloss), budovaný od 15. do 17. století.
Nejznámější stavbou je zámecký komplex Zwinger, sloužící v současné době jako komplex muzeí a bohatě zásobených obrazáren. Známá je především Galerie starých mistrů se sbírkou vzácných obrazů světových malířů. Barokní budovu z první pol. 18. století postavil během dvaceti let významný architekt M. Pöppelmann. Rozlehlé nádvoří, dříve místo dvorních slavností a turnajů, má dnes krásnou parkovou výzdobu.
Další významné umělecké sbírky se nalézají v neorenesanční budově Albertina, který nyní střeží pokladnici Zelená klenba (Grünes Gewölbe). Ta je místem kolekce královského pokladu, neuvěřitelně bohatá sbírka zahrnuje drahokamy, šperky, stolní nádoby a další předměty ze zlata, stříbra, jantaru a další.
Kromě nádherné přehlídky barokní architektury nabízí Drážďany další zajímavá místa. U břehu Labe byla v roce 2000 postavena moderní budova Nové synagogy. Na tomto místě dříve stávala stará židovská synagoga, ze které však po válce nezůstalo téměř nic.
Další originální stavbou je Yenidze, bývalá tabáková továrna, postavená v orientálním stylu. Drážďany byly především v minulosti centrem německého tabákového průmyslu. Místní továrník při svých cestách do muslimských zemí ve snaze upoutat pozornost na své společnosti, nechal v roce 1909 postavit budovu ve stylu arabské mešity.
Turisté však do Drážďan nemíří jen kvůli památkám, ale i za nákupy. Množství nákupních center a nevelká vzdálenost (150 km od Prahy), sem přivádí i řadu Čechů. Oblíbenými místy jsou např. Prager Strasse, Staré město (Altstadt), Nové město (Neustadt), Elbepark a Ikea Dresden, Kaufpark…

Drážďanská opera Semperoper, autor: Müsha

autor: Petra Kratinohová