Egypt

Slunečný Egypt

Egypt. Horko, slunce, pyramidy, faraóni, ale i sociální problémy, přelidněnost a bohatá historie. To jsou pojmy, které se nám vybaví při představě nejvyspělejší země severní Afriky.

Pouště a vedra

Díky své strategické poloze na hranici dvou kontinentů a dvou vnitrozemských států a díky Nilu, který byl odpradávna zásobárnou vody, se mohl stát právě Egypt kolébkou civilizace. Omýván Středozemním a Rudým mořem, na samém rožku severovýchodní Afriky, představuje spojení pouštních oblastí a ruchu velkoměst, přitažlivý a zároveň tak nebezpečný pro Evropany. Egyptská arabská republika se rozkládá jak v Africe, tak na Sinajském poloostrově v Asii. Obyvatelé žijí kolem životadárného Nilu, zbytek země je pokrytý pouštěmi nebo zřídka obydlenými oblastmi. Velmi příjemné teploty jsou tady od října do dubna. Naopak od června do září se teploty ve dne pohybují kolem 40 – 50 stupňů Celsia.

Kolébka moderní civilizace

Egyptská historie sahá až do 4. tisíciletí př.n.l., kdy zemi vládly zmatky a války a zároveň se zde formovaly první myšlenky o náboženství, písmu, astronomii a geometrie. Je až k neuvěření, že v tolika občanských válkách a několika rozpadech říše s následným sjednocením je Egypt známý především jako jedna z nejkulturnějších zemích. Vždyť právě v Egyptě věčné přetahování moci mezi kněžími a faraóny nebralo konce a až po několika tisíciletí se vytvořila specifická arabsko-islámská říše. Kolem roku 1000 n.l. založila dynastie Fátimovců nové hlavní město – al-Káhira (Vítězná). Stavba Suezského průplavu byla revoluční myšlenkou, která konečně propojila Rudé a Středozemní moře, znamenala významnou zkratku pro obchodní cesty k Indickému oceánu. V průběhu dvacátého století se Egypt otřásal v základech reformami a převraty, které obsahovaly například zestátnění všech církví, vybudování moderní armády, nebo výstavbu Asuánské přehrady.

Pozor na výstřihy a příliš obnažené turistky

Egypťané jsou převážně muslimové a ženy mají jiné postavení, než na jaké jsme zvyklí v Evropě. Považují za zcela nevhodné líbat se a vodit se za ruce na veřejnosti se ženou, pít alkohol na veřejnosti nebo nosit minisukně a velké výstřihy. V turistických oblastech je toto chování přehlíženo a v mezích tolerováno, ale na jiných, nebezpečnějších místech, je lepší na sebe zbytečně neupozorňovat.

Doprava je v Egyptě zajišťována hustou sítí vlakového, autobusového a leteckého spojení s ostatními státy. Pro turisty však bývá nepoužitelná a bez znalosti jazyka příliš komplikovaná. Výhodou jsou státní mikrobusy, které jsou spolu s autobusy hlavními tahy městské hromadné dopravy a poměrně levné taxi.

Současný Egypt je průmyslovou zemí díky ložiskům ropy a plynu, které dokážou pokrýt zásoby pro celou republiku a část jde i na vývoz. S vysokou porodností však přichází vysoká nezaměstnanost a bytová krize ve městech jako je Káhira může nepřipraveného turistu docela zaskočit. Egypťané vyznávají islám, ale najdeme tady i menšiny Núbijců, Arabů, Berberů a Arménů.

Ve velkých městech se turista cítí jako na západě, avšak silná cenzura, přelidnění, nedostatek bytů a jiná mentalita lidí a tak obrovské rozdíly mezi chudou a bohatou vrstvou jej dokáže spolehlivě rozhodit. Přesto je Egypt jedním z nejvyhledáva­nějších zemí, kam lidé vyráží za zážitky, za poznáním nejstarší kultury, nebo třeba navštívit Cheopsovu pyramidu, která je už od starověku považována za jeden ze sedmi divů světa.

Na co rozhodně nezapomenout při návštěvě Egypta

Pyramidy – jedním z největších taháků na turisty jsou bezesporu právě pyramidy. Pyramidy jsou hrobky faraónů, jsou stupňovité, protože měly symbolizovat schody, po kterých stoupá panovníkova duše do nebe. Nejstarší pyramidy špatně nesou působení času a proto nejsou v tak dobrém stavu jako jejich mladší obdoby. Dnes jsou nejlákavější například Džóserova pyramida, Sakkara nebo Venisova pyramida.
Sfinga – napůl žena, napůl lvice, hlídající pohřebiště v Gíze a známá z mnoha filmů je hned za pyramidami jednou z nejstarších a nejzáhadnějších památek.

Tutanchamónova hrobka – dlouhou dobu zasypaná pískem a utajovaná, nakonec objevená archeologem Howardem Carterem. Pod silným nánosem v ní nalezl rakev mladičkého Tutanchamóna a více než tunu čistého zlata.

Základní informace o Egyptu

Autor textů je Martina Pavloušková