Františkovy lázně

Historie

Historie Františkových lázní není příliš dlouhá. Založeny byly na příkaz císaře Františka I. až roku 1793, původně jako Ves císaře Františka a teprve roku 1807 jim byl udělen název Františkovy lázně.
Důvod založení byl zřejmý, objevení Františkova pramene.
Ale původně malé lázně se začaly rychle těšit velké přízni návštěvníků a brzy se staly jedny z neoblíbenějších lázní v Evropě.
Zásluhou této velké oblíbenosti byl roku 1865 Františkovým lázním císařem Františkem Josefem I. přiznán statut města.
Na počátku 20. století zažívají lázně největší rozkvět. Město je napojeno na saskou, bavorskou a železniční síť a obrat návštěvníků dosahuje statisíců ročně.
Druhá světová válka a období totality po ní lázním příliš neprospěly. Úroveň lázní sice zůstala zachována, ale příjezdy zahraničních pacientů a turistů byly značně omezeny a lázně stagnovaly.
Teprve až po sametové revoluci se vše obrátilo. Roku 1991 začíná rozsáhlá rekonstrukce, roku 1992 jsou Františkovy lázně vyhlášeny městskou památkovou rezervací a v současné době opět patří k neoblíbenějším lázním.

Kolonáda ve Františkových lázních, autor: Zipacna1

Lázeňství

O léčivých účincích Františkova pramene věděli lidé již ve středověku, kdy ji obyvatelé nedalekého Chebu pili jako stolní vodu. Proto, když koncem 18. století začal pramen podrobně zkoumat doktor Bernard Adler, a z hygienických důvodů zamezil veřejnému přístupu k prameni, setkal se s velkým odporem místních. Doktor Adler, ale získal podporu samotného císaře, a tak o něm dnes můžeme mluvit jako o zakladateli lázní.
V dnešní době se v lázních léčí gynekologická onemocnění, hlavně neplodnost, onemocnění pohybového ústrojí, nemoci srdce a krevního oběhu. K léčbě se používá pitná kůra, slatinné koupele, slatinné zábaly, plynové uhličité koupele, plynové injekce a uhličité koupele.

Lázeňská promenáda je rozdělena na čtyři lázně.
Lusiiny lázně – byly postaveny roku 1840 okolo Luisina pramene. Stavba, která měla původně podobu písmena L, byla později rozšířena o další stavby. Jsou to druhé nejstarší lázně ve městě.
Císařské lázně – mají novorenesanční ráz. Již od počátku zde byly dostupné všechny léčebné procedury.
Slatinné lázně – jejich zakladatelem je doktor Paul Cartellieri. Provádějí se zde slatinné koupele.
Plynové lázně – jsou pojmenovány podle Plynového pramene, který zde vyvěrá a pocházejí z roku 1811.

Prameny

Původně se na území Františkových lázní nacházelo 24 pramenů. V současnosti se jich využívá ale jen 12.
Františkův pramen – je nejstarším a nejznámějším pramenem. Ve středověku byl nazýván Slatinná nebo také Chebská kyselka. Na počátku 17. století byl považován za nejléčivější pramen v Evropě. Právě díky němu zde byly založeny lázně. Až do roku 1835 byl chráněn dřevěnou stavbou. Poté byl nad ním postaven klasicistní rondel s dórskými sloupy, který je dnes jedním ze symbolů města.
Luisiin a Studený pramen – Luiisin pramen byl objeven jako druhý, krátce po založení lázní. Je pojmenován po manželce císaře Františka I. Luise. Za deset let nato byl kousek od něj objeven Studený pramen. Oba prameny ústí do jedné jímky a používají se ke koupelím.
Pramen Natálie – je pojmenován po srbské královně Natálii. Patří k nejoblíbenějším pramenům. Objeven byl již roku 1880 a v předválečném období se dokonce vyvážel do Ameriky.
Železitý a Cartellieriho pramen – používají se pro slatinné koupele.
Solný a Luční pramen – oba prameny byly objeveny téměř současně. Slouží především k léčbě onemocnění dýchacích cest.
Prameny Glauber III, Glauber IV a Kostelní – všechny tři prameny mají vysoký obsah oxidu uhličitého. Objeveny byly až po první světové válce.
Plynový pramen – přezdívalo se mu také Hřmotný pramen. Je znám již od středověku a používá se ke koupelím.

Františkův pramen, autor: Gabriele Delhey

Památky, zajímavosti

Socha Františka – je symbolem Františkových lázní. Pochází z roku 1924. Je umístěn před Společenským domem a podle pověsti každá pacientka, která se dotkne palce jeho levé nohy otěhotní. Originál je dnes uložen v muzeu, před Společenským domem stojí pouze replika.
Společenský dům – INGO Casino – je klasicistní stavbou. Slouží k významným společenským událostem.
Podivná rozhledna (Salingburg) – je napodobenina středověkého hradu v pseudogotickém slohu z roku 1906.
Kostel povýšení sv. Kříže – patří mezi nejkrásnější empírové stavby v Čechách.
Chrám sv. Jakuba – postaven již v roce 1740.
Městské muzeum – je jedním z nejnavštěvo­vanějších objektů ve městě. Bylo postaveno roku 1912.

Mezi další památky, které stojí zato navštívit patří Divadlo Boženy Němcové, Zámeček, Evangelický kostel nebo Pravoslavný kostel sv. Olgy.

autor: Jana Mrkvíková