Síla energie - Těšínské Slezsko

Těšínský přednosta okresního úřadu zve na Těšínsko.

V zemi nad Vislou existují místa tak neobvyklá, že se slovy dají popsat jen stěží. Aby si člověk plně vychutnal jejich kouzlo, musí je uvidět na vlastní oči. Těšínské Slezsko, kam vás chci srdečně pozvat, zcela jistě mezi tato místa patří.

Těšínský přednosta okresního úřadu Czesław Gluza zve na Těšínsko.

 

V tomto kraji, ve Slezských Beskydech pramení Visla a Olše, neboli Olza, jak říkají místní. Obě řeky jsou symboly, první zvaná královnou polských řek, druhá představující motiv „hymny“ Těšínska autora Jana Kubisze „Płyniesz Olzo po dolinie“ (Tečeš, Olzo, údolím).

Bohatý a zajímavý je svět květeny a zvířeny. Vyskytují se zde četné chráněné rostliny, od nejmenších jako jsou květiny, byliny a trávy až po mohutné a majestátné jistebenské smrky. Chráněné rostlinstvo můžeme obdivovat mj. v přírodních rezervacích „Tuł“ a “Zadni Gaj“.

Beskydské stezky na řadě míst vedou podél česko-polských hranic. Turisté mohou využít nabídky českých turistických chat a atrakcí v české části Těšínského Slezska.

Turistice se lze věnovat nejen pěšky, ale také na kole a v sedle. V Brenné působí hřebčín huculských koní, odkud začíná jezdecká horská značka vedoucí podél obou stran hranice. Stále větší oblibě se těží také horské cyklistické výlety.

Milovníci létání zde najdou dobré podmínky pro svůj sport na svazích kopců Chełm či Ochodzita v Koňákově.

Slezské Beskydy nabízejí dokonalé podmínky pro lyžování a jízdu na snowboardu. Díky výjimečné zeměpisné poloze se zde sněhová pokrývka udržuje dlouho, zejména ve vyšší partiích hor.

 

Četné sjezdovky (celková délka činí více než 30 km) jsou dobře udržované a označené. Pro potřeby lyžařů je zde v činnosti více než 40 vleků, z toho většina z nich se nachází v oblasti Visly, Ustroně a Brenné.

 

 

Na trasách v okolí Visly, Jistebné, Javořinky a Koňákova panují dokonalé podmínky pro běžkaře.

Beskydy nejsou jen turistika a rekreace. Vzhledem ke zvláštnímu mikroklimatu a vrstvám solných minerálních vod vznikla v horských lokalitách, zejména Ustroni a Visle, četná sanatoria. Léčí se v nich onemocnění pohybového ústrojí, choroby krevního oběhu a horních cest dýchacích. Hosté zde mohou využít přírodních léčebných procedur a rehabilitačního zařízení.

Těšínsko nabízí turistům i dobře vybavené ubytovací kapacity (více než 24 tis. lůžek), počínaje horskými turistickými chatami až po elegantní hotely v Ustroni, Visle či Brenné s restauracemi, kavárnami, konferenčními sály, bazény a saunami.

Na celém území Těšínského Slezska od Zebřidovic a Chyb až po Jistebnou lze chodit na výlety, jezdit na kole, houbařit, lovit ryby. V lesech bohatých na lovnou zvěř se konají lovy.

Je zde řada koupališť, zejména otevřená v Těšíně, Visle, Ustroni, Skočově a Strumeni.

 

 

Na přítocích řeky Brennica se v Brenné, Ustroni a Visle nacházejí vodácké přístavy a půjčovny vybavení.

Na ctitele pěších i cyklistických výletů zde čekají značené trasy (přes 500 km značených stezek) vedoucí atraktivními místy. Procházejí kolem malebných historických kostelíků, bývalých šlechtických sídel, zámečků a hradů. Dědictvím bohaté tradice Těšínského Slezska totiž jsou četné historické objekty rozeseté od řeky Ostravice v České republice až po řeku Bělou v Polsku.

Turisté mohou tedy obdivovat barokní kostely, staré domy a paláce, prohlédnout si renesanční, klasicistní a secesní památky. Zvlášť velké pozornosti se těší těšínská Zámecká hora, na níž se nachází románská rotunda z 11. století a Piastovská věž ze 14. století Četné návštěvníky přitahují těšínské „Benátky“ – kouzelná stará ulička na březích potoka Młynówka. Jsou to pozůstatky po staré čtvrti koželuhů a tkalců. Skupiny i individuální turisté si dávají sraz u Studni tří bratří připomínající pověst o vzniku Těšína.

V muzeích a regionálních síních Těšínka jsou shromážděny četné exponáty svědčící o bohaté kultuře tohoto kraje. Cenné sbírky těšínského muzea jsou ukazovány mj. na tématických výstavách. Beskydské muzeum ve Visle, které se nachází v bývalé krčmě, přitahuje svou atraktivní nabídkou stovky návštěvníků. Milovníci talentu Zofie Kossakové–Szatkowské najdou památky po spisovatelce v jejím domě v lokalitě Górki Wielkie a ve Skočove mohou turisté zhlédnou muzejní sbírky související se spisovatelem Gustawem Morcinkem a sv. Janem Sarkandrem. V Těšínské knihovně (Książnica Cieszyńska) v Těšíně je shromážděno několik vzácných knižních kolekcí. Celá řada literárních, tiskařských a provenienčních vzácných tisků pocházejících z území takřka celé Evropy jsou významným historickým evropským dědictvím, zejména literární polské, německé a české kultury.

V letních měsících se v okrese Těšín koná řada akcí, které turistům zatraktivňují pobyt.

K nejznámějším a nejoblíbenějším akcím patří Svátek tří bratří, který se slaví tři dny po obou stranách hranice současně – v Těšíně i Českém Těšíně. K nejpopulárnějším kulturním událostem v regionu patří operní festival Viva il Canto, divadelní festival Bez hranic, filmová přehlídka Kino na hranici, Těšínský jazzový podzim, Dekáda varhanní, chorální a komorní hudby, Panoráma křesťanského umění Musica sacra. Největším folklórním podnikem je srpnový Týden beskydské kultury, na který se rok co rok sjíždějí nejlepší lidové soubory z celého světa. Hned po něm se obrovskému zájmu těší Mezinárodní přehlídka regionálních souborů Zlatý klas.

Letos Těšín slaví 1200 let existence a v této souvislosti se uskuteční četné akce spojené s oslavami tohoto kulatého výročí.

Stále živý folklór beskydských horalů přitahuje na Těšínsko milovníky lidových tradic z celého světa. Pestré kroje, zajímavé obřady, tanec a hudba – to je materiální důkaz bohaté duševní kultury tohoto regionu.

 

 

Okres Těšín v číslech

• rozloha: 730,20 km2, z toho 40 % lesy,
• počet obyvatel: 170 400, z toho 47 % ve městech,
• počet správních obcí: 12,
• přes 40 lyžařských vleků,
• přes 30 km sjezdovek,
• přes 500 km turistických stezek,
• ubytovací kapacity přes 24 tis. lůžek, Těšínské Slezsko
• krásná a všudypřítomná příroda,
• mnohasetletá historie a památky z dob Piastů a Habsburků,
• bohatá a životem kypící kultura, nejen lidová a horalská,
• sport a rekreace v každém ročním období a pro každého,
• zábava pro každého.

Okres Těšín leží podél jižních hranic Slezského vojvodství a zároveň hranic Polska, do značné míry se kryje s oblastí Těšínského Slezska. Historickým a zároveň správním hlavním městem je Těšín – jeho nejstarší město. Pro okres je specifická různorodá konfigurace terénu a z toho vyplývající rozmanitý charakter jeho jednotlivých částí. Na jihovýchodě se vypínají Beskydy se zalesněnými svahy, které směrem k severu přecházejí do rovinatého terénu, až se nakonec promění v nížinnou krajinu bohatou na vodní plochy s Goczałkowickou přehradou na severu.

 

TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO dnes

Historická země, jejíž oblast tvoří, kromě území okresu Těšín, několik správních obcí okresu Bílsko-Bělá, západní část města Bílsko-Bělá a na české straně značná část Moravskoslezského kraje.

Zvláštnost regionu a jeho výjimečnost je výsledkem pronikání mnoha různorodých faktorů. Dnešní obraz této země, jeho kulturu a obyvatele zformovala historie její státní příslušnosti. Toto území bylo až do 10. století součástí Velkomoravské říše a pak 350 lat patřilo polskému státu. V této době se vyčlenilo a ustavilo Těšínské knížectví a větev piastovských knížat, která je dědila, vytvořila rod Těšínských Piastů. V roce 1327 přešlo knížectví jako léno pod vládu Koruny české a později se spolu s dalšími českými zeměmi stalo součástí rakouské, resp. rakousko-uherské monarchie. Mimo hranice Polska tato oblast zůstávala až do roku 1918. Po získání nezávislosti Polska a Československa se příslušnost Těšínského Slezska stala příčinou sporu mezi oběma těmito státy. Ten vyústil v ozbrojený konflikt, který byl vyřešen teprve v roce 1920 velvyslaneckou konferencí, jejímž rozhodnutím se sporná oblast rozdělila mezi obě strany sporu. V roce 1938 Polsko využilo nesnadné politické situace v Československu, polská armáda vkročila na území souseda a připojila českou část Těšínského Slezska k Polsku. Po ukončení válečných operací v roce 1945 byl obnoven stav z roku 1920. Na dnešní vzhled Těšínska měli a mají obrovský vliv jeho obyvatelé. Soužití různých náboženských směrů, rozdíly dané kulturou spojenou s regionem, složitý proces utváření národní totožnosti a již zmiňované historické změny státní příslušnosti zanechaly nesmazatelnou stopu na obyvatelstvu Těšínska. Dnes na území okresu žije nejpočetnější evangelická komunita v Polsku. Reformace byla na území Těšínského knížectví přijata velmi otevřeně všemi stavy a jejím propagátorem byl tehdejší panovník kníže Václav Adam.

V dalších stoletích prožívali místní protestanti v důsledku protireformačních akcí a později v dobách větší či menší náboženské tolerance různé osudy. Koexistence různých vyznání ovlivnila dějiny tohoto kraje i výjimečnou toleranci jeho obyvatel.

Kulturní rozmanitost obyvatel Těšínska byla dána přímo rázem terénu. V Beskydech převládali Valaši, ve městech se prolínala kultura místního obyvatelstva s německými komunitami a později v důsledku emigrací také s Čechy. Vývoj procesů utváření národů v 19. století, krystalizace národní příslušnosti a boj za uznání práva na sebeurčení, zejména pod vládou Habsburků, silně ovlivnila národní povědomí místního obyvatelstva, ale zároveň zde zůstala otevřenost vůči odlišnostem. Bohatá historie, výjimečná kultura, rozmanitá krajina a poloha tvoří celek, který stojí za bližší poznání a zhlednutí všeho zblízka.

 

Doprava

Díky poloze okresu Těšín na významných komunikačních tazích se sem lze dostat nejen snadno, ale i rychle. Poznat Těšínsko je možné také cestou do jižní Evropy – stojí za to se zde na chvíli zastavit. Komunikace E75 probíhající Těšínem, která je tranzitním spojením severní Evropy s jihem, se stala ještě víc oblíbená od té doby, kdy z největšího hraničního přechodu mezi Polskem a Českem zmizely závory. Blízkost tak významné tranzitní komunikace způsobuje, že je sem cesta ze všech částí Polska i od našich jižních sousedů nejen snadná, ale také z hlediska kvality vozovek patřičně pohodlná. Do okresu Těšín se lze dostat nejen autem. Fungují také četné autobusové a železniční spoje. Vlakem sem lze dorazit přímo z Horního Slezska, Varšavy, Ostravy, Prahy a Vídně, autobusem pak z Krakova. Nejvýznamnější nádraží je zároveň i největší – bývalý hraniční přechod v Zebřidovicích – tudy vede trať z Varšavy do Prahy a Vídně. Z Varšavy a Horního Slezska můžeme dojet vlakem přímo do hor, na nádraží v Ustroni či Visle. Stálá spojení s Ostravou (ale také se Slovenskem) najdeme v Těšíně, jak polském, tak i Českém. Na území okresu sice není v provozu žádné letiště, ale vzdálenosti dělící Těšín od letišť nečiní problémy pro zájemce o tento způsob cestování. To nejbližší se nachází v Ostravě, která leží asi 50 km od Těšína. Na letiště Katovice-Pyrzowice a Krakov-Balice je dál – 125, resp. 140 km, ale zato do značné míry rychlostními komunikacemi a do Krakova dálnicí A4.

 

Turistické informace:

 

POLSKO

• Brenna, Obecní informační centrum, ul. Wyzwolenia 77 (Kulturní centrum, ul. Wyzwolenia 69), 43–438 Brenna, tel.: (+48) 33 853 65 50, www.brenna.org.pl, otevírací doba: Po. – Pá. 8–16, v letní sezóně také So., Ne. 8–16;

• Cieszyn, Těšínské informační centrum, Rynek 1, 43–400 Cieszyn, tel.: (+48) 33 479 42 48, www.cieszyn.pl, www.olza.pl, otevírací doba: Po. – Pá. 8–18, So. 8–16;

• Cieszyn, Slezský zámek umění a podnikatelství – Turistické informační středisko, ul. Zamkowa a,b,c, 43–400 Cieszyn, tel.: (+48) 33 851 08 21 (wew.14), www.zamekcieszyn.pl, otevírací doba: Út. – Ne. 9–17;

• Cieszyn, PTTK (Polské turisticko-vlastivědné sdružení) pobočka „Beskid Śląski” v Cieszyně, ul. Głęboka 56, 43–400 Cieszyn, tel.: (+48) 33 852 11 86, www.pttkcieszyn.fm.interia.pl, otevírací doba: Po. – Pá. 10–16; • Dębowiec, Obecní kulturní, sportovní a turistické středisko v Dębowci, Łączka 71, 43–426 Dębowiec, tel.: (+48) 33 858 83 51, www.ck.debowiec.com.pl, otevírací doba: Po. – Pá. 7:30–15:30;

• Goleszów, Obecní informační středisko, ul. Cieszyńska 29, 43–440 Goleszów, tel.: (+48) 33 479 99 28, www.gcigoleszow.xwp.pl, otevírací doba: Po. – Pá. 9–17;

• Hażlach, Obecní informační středisko, ul. Główna 57, 43–419 Hażlach, tel.: (+48) 33 852 23 63, www.hazlach.pl, otevírací doba: Po. – Čt. 8–16, Pá. 8–17;

• Istebna, Turistické informační středisko, Istebna 68, 43–470 Istebna, tel.: (+48) 33 855 61 58, www.ug.istebna.pl, otevírací doba: Po. – Pá. 8 – 15:15;

• Skoczów, Promoční a informační kancelář Městského uřádu v Skoczowě „ARTadres”, Rynek 18, 43–430 Skoczów, tel.: (+48) 33 858 50 23, www.skoczow.pl, otevírací doba: Po. – Pá. 8–17, So. 9–13;

• Strumień, Městské-obecní kulturní středisko, Rynek 9, 43–246 Strumień, tel.: (+48) 33 857 01 74, www.strumien.pl, otevírací doba: Po. – Pá. 9–16;

• Ustroń, Městské turistické informační středisko, Rynek 2, 43–450 Ustroń, tel.: (+48) 33 854 26 53, www.ustron.pl, otevírací doba: Po. – Pá. 8:30–17, So. 8:30–13;

• Wisła, Turistické informační centrum, pl. Hoffa 3, 43–460 Wisła, tel.: (+48) 33 855 34 56, www.wisla.pl, otevírací doba: Po., Út., St. 7–15, Čt. 7–16, Pá. 7–14;

• Wisła, PTTK (Polské turisticko-vlastivědné sdružení) pobočka „Wisła”, ul. Lipowa 4a, 43–460 Wisła, tel.: (+48) 33 8­55 34 80, www.pttk.wisla.pl, otevírací doba: Po. – Pá. 9–16, So. 9–14;

• Wisła, CRN „Wistour”, ul. Wodna, 43–460 Wisła, tel.: (+48) 33 855 21 67, www.rezerwacja-wisla.pl, otevírací doba: Po. – Čt. 10–17, Pá., So. 10–20, Ne. 11–16;

• Zebrzydowice, Obecní kulturní středisko, ul. ks. Janusza 21, 43–410 Zebrzydowice, tel.: (+48) 32 469 33 34, www.gok.zebrzydowice.pl, otevírací doba: Po. – Pá. 8–16;

• Jasienica, Obecní kulturní středisko, ul. Międzyrzecka 159, 43–385 Jasienica, tel.: (+48) 33 815 22 31, www.jasienica.pl, otevírací doba: Po. – Pá. 7–15; Kontaktní osoba: Lubomira Zastawny (Obecní uřád) tel: (+48) 33 815 24 51 Sídlo turistického informačního střediska se bude nacházet pod adresou odlíšnou od uvedené

• Jaworze, Středisko promoce obce Jaworze, ul. Zdrojowa 111, 43–384 Jaworze, tel.: (+48) 33 488 31 16, www.opgj.pl, otevírací doba: Po. – Pá 7–15; ; Kontaktní osoba: Leszek Baron (Ředitel) tel.: (+48) 33 488 31 16

 

ČESKO

Městská knihovna Bohumín – informační
tel. +420 596 013 027
Vrchlického 262, 735 81 Bohumín

Regionální informační centrum Těšínska při Muzeu Těšínska
tel. +420 558 711 866
Hlavní třída 15, 737 01 Český Těšín

Městské informační centrum Havířov
tel. +420 596 815 843
Dlouhá třída 17, 736 01 Havířov

Jablunkovské informační centrum
tel. +420 558 340 607
Dukelská 600, 739 91 Jablunkov

Městské informační centrum při RK Karviná
tel. +420 596 318 620
Masarykovo nám. 71, 733 01 Karviná

Informační centrum mikroregionu obcí povodí Stonávky
tel. +420 724 301 788
Komorní Lhotka 27, 739 53 Hnojník

Městské informační centrum Třinec
tel. +420 558 998 200
Dukelská 689, 739 61 Třinec

Gorolské turistické informačni centrum
tel. +420 733 388 794
Mosty u Jablunkova 381, 739 98 Mosty u Jablunkova

Informační centrum Bystřice
tel. +420 558 995 775
Bystřice 334, 739 95 Bystřice

 

Aktivní turistika

 

Na Těšínsku si můžeme v zimě užívat řady aktivních forem odpočinku, především pak máme k dispozici mnoho sjezdovek se skvělými podmínkami po lyžování. V nejbližším okolí najdeme přes 40 lyžařských vleků, z toho 5 sedačkových v Ustroni, Visle a Jistebné.

Pestrá nabídka zimních a rekreačních sportů přitahuje všechny, kteří se umějí pořádně vydovádět na sněhu. Na návštěvníky zde čekají nádherné trasy pro běžkaře (zejména Kubalonka s trasami FIS a Ustroň, Visla, Jistebná). A kdo by chtěl změnu, může využít dalších forem odpočinku jako jsou kluziště, kryté bazény nebo sněžné skútry. Nezapomenutelné zážitky poskytují tzv. kuligy, zejména ty noční při svitu pochodní zakončené horalskou večeří. Kulig je tradiční ryze polská zábava, průvod několika saní zapřažených za sebe a tažených koněm. Zde se pořádají v celém hornatém terénu Těšínského Slezska od Brenné přes Ustroň a Vislu až po Jistebnou.

Turistům je k dispozici široká nabídka ubytování (přes 24 tisíc lůžek), mj. hotely, sanatoria, turistické chaty, penzióny a agroturistická hospodářství. Většina z nich má vlastní webové stránky nebo se zaregistrovala v turistických databázích, které lze snadno najít pomocí internetových vyhledávačů.

Ustroň – Čantoryje

K nejznámějším beskydským lanovkám patří lanová dráha na Čantoryji. Od roku 2006 přepravuje turisty z Ustroně Polany na tzv. polanu – tedy horskou louku – Stokłosica moderní sedačková lanovka se čtyřmístnými sedačkami. O tom, že nabídka lanové dráhy stojí za pozornost, se přesvědčí všichni ti, kteří u horní stanice budou obdivovat rozprostírající se panoráma Beskyd. V zimě svahy Čantoryje patří k nejoblíbenějším lyžařským tratím. Na hoře je v provozu i letní bobová dráha přes 700 metrů dlouhá. Na odvážlivce zde čekají dvoumístné boby, které dosahují rychlosti až 30 km/h. Za slunečných dnů je až v Ustroni vidět slunce odrážející se od kovové dráhy. Nad horní stanici lanovky je v lese k dispozici další lanový park.

V zimní sezóně jsou v provozu dvě sjezdovky – uměle zasněžovaná červená dlouhá 1900 m a modrá s délkou 2600 m. Pro lyžaže a snowboardisty jsou v provozu tři vleky a sedačková lanovka.

 

Parametry sedačkové lanové dráhy
délka tratě – 1 603,88 m
převýšení – 462,80 m
průměrný sklon – 30,28 %
rychlost jízdy 0,2 – 5 m/s
dopravní kapacita – 1800 osob/h

USTROŇ – PONIWIEC

Kotvový vlek 900 m dlouhý, převýšení 250 m. Podél vleku vede široká a dokonale upravovaná sjezdovka jako stvořená pro milovníky carvingu a snowboardu. Tato trasa byla vyznamenána homologací Mezinárodní lyžařské federace (FIS) pro pořádání mezinárodních závodů.

 

Lanová dráha PALENICA

Nadmořská výška vrcholu Palenica činí 672 m n. m. Sjezdovka je 968 m dlouhá. Je vybavena umělým osvětlením, zasněžuje se a každý den je rolbována. Celistvý terén zahrnuje severní svah a horské louky Palenice (742 m) tyčící se nad městem.

 

VISLA NOVÁ OSADA
Sjezdovka č.

1 Délka: 960 m
Druh vleku: sedačková lanovka, čtyřmístné sedačky
Převýšení: 196 m
Poloha dolní stanice: 485 m n. m.
Obtížnost: středně těžká trať
Sjezdovka: upravována rolbou, zasněžována
Parkoviště: zdarma u dolní stanice lanovky
Osvětlení: celá sjezdovka

Sjezdovka č. 2
délka 1300 m
Druh vleku: sedačková lanovka, čtyřmístné sedačky
Převýšení: 196 m
Poloha dolní stanice: 485 m n. m.
Obtížnost: středně těžká trať
Sjezdovka: upravována rolbou, zasněžována
Parkoviště: zdarma u dolní stanice lanovky
Osvětlení: celá sjezdovka

Sjezdovka č. 3
Druh vleku: jednomístný, talířový
Délka: 160 m
Převýšení: 24 m
Poloha dolní stanice: 485 m n. m.
Obtížnost: snadná trať na výuku
Sjezdovka: upravována rolbou, zasněžována
Parkoviště: zdarma u dolní stanice lanovky
Osvětlení: celá sjezdovka

 

Visla Malinka – Lyžařský můstek Adama Małysze 

Nejmodernější můstek v Polsku, který byl dán do provozu v roce 2008. Můstek s konstrukčním bodem K120 je vybaven tribunami pro 30 tisíc diváků. Konají se zde závody mistrovství Polska a Kontinentálního poháru. V zimním období slouží také jako tréninkový můstek pro největší hvězdy skoků na lyžích.

KOPEC CHLUM

Chlum, polsky Chełm (464 m n. m.), se nachází na sever od Holešova a patří k nejoblíbenějším místům milovníků paraglidingu v okolí. Létá se i v zimě. Plachtařské tradice zavazují – v meziválečném období zde působila škola bezmotorového létání. Z kopce se lze kochat výhledem na Těšínské pohoří.

SEDLO KUBALONKA (761 m n. m.)

Sedlo Kubalonka odděluje pásmo Stožku a Čantoryje od pásma Beraní hory. Místo je proslulé moderními, v celé Evropě známými běžkařskými tratěmi podle standardů FIS. Středisko zimních sportů zahájilo svou činnost na Kubalonce před zimní sezónou 2008/2009. V sedle je křižovatka turistických značek, prochází zde mj. Hlavní beskydská trasa a začíná zde Beskydská planetární stezka. V roce 2009 byla opravena silnice vedoucí z Visly přes Kubalonku do Jistebné, takže cesta je nyní pohodlnější.

 

Jistebná

Téměř bezlesé severní svahy hory Złoty Groń jsou pro lyžařské sporty dokonalé. Turisté zde najdou široký výběr sjezdovek i běžkařských tras a cvičnou louku pro začínající sjezdaře. Na severních svazích se sníh drží dokonce až do dubna. Je z nich vidět krásně zasněžená Ochodzita – lyžařská hora sousedního Koňákova. Nejlepší lyžařské terény v Jistebné leží na severních svazích hory Złoty Groń. Na Kubalonce je pouze jeden krátký vlek pro děti a začínající lyžaře. Zkušenější brázdí svahy Złotého Groně I a II a Marka.

 

Beraní hora

Beraní hora je druhý nejvyšší vrchol polské části Slezských Beskyd, hojně navštěvovaný pěšími turisty, a to i v zimě, křižovatka řady turistických značek. Její divoké svahy tvoří rezervaci horského lesa s převahou jedlí, smrků a buků, jejichž věk dosahuje až 200 let. Lze zde také narazit na nádherné třísetleté jasany a sekundárně vysázené limby a stanoviště kosodřeviny.

 

ČESKO

 

LYŽAŘSKÉ VLEKY

DOLNĺ LOMNÁ
Armáda
Druh vleku: kotva Délka: 865 m
Převýšení: 185 m
Obtížnost: střední
Počet osob/hod.: 1100
Vybavení: umělé osvětlení, snowpark, lyžařská a snowboardová škola, půjčovna vybavení, stravování, parkoviště, ubytování

 

Severka

Druh vleku: talířový Délka: 1270 m, 420 m, 300 m
Převýšení: 291 m
Obtížnost: snadná, střední, těžká
Počet osob/hod.: 850
Vybavení: snowpark, lyžařská a snowboardová škola, půjčovna vybavení, stravování, ubytování, parkoviště

 

MOSTY U JABLUNKOVA

SKI areál
Druh vleku: talířový
Délka: 680 m, 620 m, 620 m, 250 m
Převýšení: 150 m
Obtížnost: snadná, střední
Počet osob/hod.: 900
Vybavení: osvětlení, lyžařská a snowboardová škola, snowpark, stravování, celoroční bobová dráha, parkoviště

 

PĺSEK

Bahenec
Druh vleku: talířový
Délka: 800 m
Převýšení: 100 m
Obtížnost: snadná
Vybavení: stravování, parkoviště

 

Polanka

Druh vleku: talířový
Délka: 400 m, 500 m
Převýšení: 50 m, 80 m
Obtížnost: snadná
Vybavení: zasněžování, osvětlení, půjčovna, servis

 

TŘINEC

Středisko Javorový
Druh vleku: talířový
Délka: 300 m, 400 m, 750 m
Převýšení: 75 m, 200 m, 290 m
Obtížnost: snadná, střední, těžká
Počet osob/hod.: 1700
Vybavení: zasněžování, osvětlení, lyžařská škola, půjčovna

 

LANOVÁ DRÁHA

Třinec – Javorový vrch (Oldřichovice)
Jednomístná sedačková lanovka
Délka trasy: 1310 m
Počet sedaček: 120 ks
Počet osob/hod.: 324
Rychlost v létě: 0,3 – 2 m/s
Rychlost v zimě: 0,3 – 2 m/s
Dolní stanice: Oldřichovice
Horní stanice: Javorový Převýšení: 464 m
Délka jízdy nahoru: ~12 min
Doprava na místo: autobusem z centra města do stanice lanovky

 

Celoroční Bobová Dráha

Mosty u Jablunkova – Technické služby, Mosty u Jablunkova 800
Rychlost jízdy: 40 km/hod.
Počet vozíků: 21 ks
Délka trasy: 650 m
Počet osob/hod.: 96
Dráha je součástí lyžařské stanice
Příjezd vlakem – stanice Mosty u Jablunkova (nádraží), odtud 400 m pěšky. Autobusem – zastávka Obecní úřad, pak 500 m pěšky. Pro motoristy je k dispozici parkoviště. Další atrakce: lanový park, lezecké stěny, horské koloběžky, bungee trampolína, sjezd na laně, lukostřelba, rodeo, kosmický trenažér, bike park, paintball.