Vietnam

Socialistická republika Vietnam

Tento stát se nachází v jihovýchodní Asii, na východě poloostrova Zadní Indie. Vietnam sousedí s Kambodžou, Čínou a Laosem. Rozloha státu činí 329 560 km2. Nejvyšším bodem je Fan Si Pan, jenž dosahuje 3 144 m n.m. Při pobřeží se rozkládají nížiny, naopak ve vnitrozemí se vyskytují hory, které dosahují okolo 3 000 m n.m. Pro Vietnam je charakteristická Červená řeka (nejdelší řeka), rýžové pole a zelené tropické lesy. Červená řeka protéká zemí v délce 450 km. Tento komunistický stát vznikl 2. září v roce 1945.

Obyvatelstvo a náboženství

Celkem žije ve Vietnamu 86 16 560 lidí (2008). Úředním jazykem je vietnamština a hned po ní je nejrozšířenějším jazykem angličtina, francouzština, čínština, khmerština, malajština a horské jazyky (monkhmerština).
Zhruba 10 % obyvatel spadá pod buddhistické náboženství, 7 % jsou katolíci, 1,5 % vyznávají Hoa Hao, 1 % Cao Dai, 0,5 % protestanti a pouze 0,1 % jsou muslimové.

Velká města

Mezi velká města patří Hanoj (Ha Noi), Ho Chi Minhovo město, Hai Phóng, Hué apod.
Hlavní město Vietnamu je Ha Noi. Dnešní město dostalo své jméno až v roce 1831 (císař Minh Mang). V překladu Ha Noi znamená „město ležící na řece“. Střed města je rozdělen na tři části – Hoan Kiem, kde se nachází stejnojmenné jezero ohraničené Červenou řekou. Ba Dinh, tedy rezidenční oblast Hanoje, kde jsou postaveny státní úřady, obchodní centra nebo luxusní hotely. A třetí centrální část představuje čtvrť Dong Da, již tvoří převážně obytné domy, kanceláře a hotely.

Památky ve Vietnamu

Chrám Van Mieu – byl založen okolo roku 1070. Chrám se stal první vietnamskou univerzitou. Po roce 1800 Van Mieu přestalo sloužit jako univerzita a centrum vzdělanosti. Chrám prošel během své dlouhé existence řadou úprav a přestaveb, k posledním výraznějším rekonstrukcím došlo ve 20. a 50. letech. Chrámový komplex je uvnitř rozčleněn do pěti částí. Uvnitř je jezírko zvané Studna Nebeské čistoty, kde byly tradičně vyhlašovány nejlepší mandarínské práce. Rovněž se tu nacházejí velké kamenné želvy, které na svých krunýřích nesou vysoké stély, na nichž jsou uvedena jména všech doktorů od roku 1442.
Stará hanojská čtvrť – je spojená s mnoha uličkami, které mají téměř tisíciletou historii. Ve 13. století patřila každá z těchto ulic jednomu řemeslnému cechu. Čtvrť určitě stojí za vidění nejen kvůli fascinující spleti křivolakých uliček, ale i zajímavé architektuře zdejších domů. Na hranicích Staré čtvrti se nachází nejstarší chrám ve městě – Bach Ma, tzv. chrám Bílého koně.

Pagoda na jednom pilíři (Chua Mot Cot)

Pagoda na muří noze je zřejmě nejmenší, ale zároveň nejznámější pagoda v Hanoji. Stojí uprostřed jezírka s lotosy, umístěná na pilíři (původně dřevěném), jenž je asi dva metry vysoký a v průměru měří zhruba 1,25 metru. Byla vystavěna na příkaz vládce Ly Thai Tong. Legenda praví, že vládci, který byl bez dědice, se v těchto místech ve snu zjevila bohyně milosrdenství sedící na lotosovém květu a držící v náruči chlapečka. Když se Ly probudil, uviděl prostou venkovskou dívku. Pochopil podobenství, jež mu ve snu bohyně nabídla, a s dívkou se oženil. Měl s ní syna a na paměť zjevení dal postavit pagodu. Měla připomínat květ lotosu, symbol čistoty. Pagoda, kterou dnes můžete vidět, je pouhou replikou, protože originál z roku 1049 zničili v roce 1956 Francouzi. Chrám Quan Thanh – pochází z 11. století. Tento chrám je zasvěcen bohu Tran Vo, jehož symboly jsou želva a had. Toto poklidné místo pod vysokými stromy navštěvují opravdu většinou jen cizinci, tak neváhejte a také se při vaší návštěvě běžte podívat.

Muzea a mauzolea

Ho Chi Minhovo mauzoleum – bylo postaveno v letech 1973 – 1975. Uvnitř se nachází (ve skleněném sarkofágu) tělo vietnamského vůdce Ho Chi Minh. Každý rok je zhruba na dobu tří měsíců mauzoleum uzavřeno. Je to z důvodu toho, že se tělo vůdce posílá na „údržbu“ do Ruska. Návštěva mauzolea podléhá přísným pravidlům – např. je přísně zakázáno v budově fotit.
Ho Chi Minhovo muzeum – se nalézá vedle Ho Chi Minhova mauzolea. Je rozděleno na dvě oddělení, z nichž jedno je zaměřené na minulost a druhé na budoucnost.