Maroko

Podle ústavy je Maroko konstituční demokratická a sociální monarchie. Nachází se na severozápadě Afriky. Sousedí s Alžírskem, Západní Saharou a na severu s Ceutou a Malilleou. Maroko se dělí celkem na 16 regionů, které zahrnují Západní Sahary. Regiony se dále člení na 42 provincií a 25 městských prefektur.

Počasí

Severozápad země se vyznačuje mírným deštivým podnebím. V zimě dosahují průměrné teploty 16°C. Léta jsou naopak suchá a horká, s teplotami 28°C. Na jihu a jihovýchodu země se vyskytuje suché pouštní kontinentální klima. Typická jsou horká léta, kde se teploty pohybují okolo 40°C, a velmi chladné zimy.

Krajina

Pohoří Atlas, Sahara a atlantské pobřeží – tři typické aspekty krajiny Maroka. Atlas prolína zemi od jihozápadu, přes jeho největší část a severozápadu země. Vysoký Atlas dosahuje až 4000 m n.m., Střední Atlas 3000 m n.m. Nejvyšší bod Maroka a zároveň celé Severní Afriky je Džabal Tubkal (4167 m n. m.). Dále se v Maroku setkáme se Saharou a alžírskou náhorní plošinou.
Skoro většina řek ústí do Atlantického oceánu. Mezi velké řeky se řadí např. Sebou, Oum Er Rbia, Tensift, Sous… Dále např. řeka Muluja, která ústí do Středozemního.

Lidé, vzdělanost a náboženství

Při sčítání lidu v roce 2006 mělo Maroko cca 33 241 000 oby­vatel. Z hlediska národnostního složení země tvoří přibližně 99,5% obyvatel Maročané a zbytek jsou Mauretánci, Senegalci a Evropané.
I když až od roku 1963 platí všeobecná povinná školní docházka, podíl negramotného obyvatelstva v Maroku tvoří téměř 50% (většinou vesničané). V Maroku je cca 20 univerzit. Věhlasná je např. islámská vysoká škola ve Fésu a velká státní univerzita v Rabatu.
Úředním jazykem je arabština, ale značně rozšířená je např. i francouzština, španělština a berberština. Zhruba 25 % obyvatelstva hovoří pouze některým z dialektů berberštiny. Nyní se tento jazyk nově zavádí i do školní výuky.
Obyvatelé Maroka jsou z 98% sunnitští muslimové. Zbytek obyvatel je zastoupen křesťany a židy.

Města a místa

Hlavním městem Maroka je Rabat.
Mezi krásná starověká a středověká města lze zařadit Ait Benhaddu, Essaouiru, Marrákeš nebo Fés.

Jídlo a pití

Místní kuchyně je poněkud odlišná od té evropské. Ještě ve velkých městech a přímořských oblastech se setkáte většinou se španělskou nebo francouzskou kuchyni. Ovšem v malých městečkách a zákoutích přijdete do styku i s typicky marockou stravou. Nejčastějším pokrmem je – tajine – klasický marocký pokrm, který se servíruje v horké hliněné nádobě. Je to směs brambor, masa a zeleniny.
Tradičním nápojem je mátový čaj. Je ale jiný, než jak jej známe z Evropy. Je velice silný a nadmíru sladký. Cukrem si muslimští Maročané nahrazují zákaz pití alkoholických nápojů.