Chorvatsko

Chorvatská vlajka

Oficiální název: Chorvatská republika

Hlavní město: Zagreb

Rozloha: 56 542 km2

Počet obyvatel: 4 422 248

Sousedící země: Slovinsko, Maďarsko, Černá Hora a Srbsko, Bosna a Hercegovina

Nejvyšší hora: Dinara 1830 m n.m.

Největší město: Zagreb (950 000 obyvatel)

Nejdelší řeka: Sáva (610 km)

Administrativní dělení: 20 žup a okres hlavního města

Úřední jazyk: srbochorvatšina

Náboženství: rímští katolíci 77%, protestanté 0%, pravoslavní 11%

Chorvatsko se rozkládá na severovýchodním pobřeží Jaderského moře. Terén země je velice rozmanitý. Východní Chorvatsko je součástí Panonských nížin a na západě leží několik rovnoběžných hřebenů Dinárských Alp. Charakteristickým rysem Chorvatska je jeho pobřeží a ostrovy; pobřeží je velmi členité, s četnými zálivy a zátokami. Nejdůležitějšími chorvatskými řekami jsou Dunaj, Dráva, Sáva a Kupa.

Dubrovnik

Počasí

Klimatické poměry se mění směrem od pobřeží do vnitrozemí. Mírné, středozemní klima s teplými a suchými léty a mírnými zimami až po kontinentální klima, tuhé zimy, suchá a horká léta. V přímořských oblastech se teploty v letních měsících pohybují okolo 35°C. Všeobecně se doporučuje pobyt v Chorvatsku od června do září. Ostrov Hvar má nejvíce slunečních hodin v roce – 2720. V zimním období teploty neklesají pod 5°C, zimy jsou tu mírné, sníh se objevuje v průměru jednou za 10 let a teplota moře neklesá pod 12°C. Průměrné roční srážky se pohybují mezi 600 – 3850 mm (průměrná délka svitu je 7,5 hod denně). Nejvíce jich spadne v pohořích Gorski Kotar a Velebit a nebo také v okolí Dubrovníku.

Náboženství

Převládajícím náboženstvím je římsko-katolické, které vyznává přes 80 % Chorvatů. Srbové jsou z valné části náboženství pravoslavného – 7 %. Žije zde také přibližně 1,2 % muslimů, především Bosňanů, a 0,4 % protestantů, kteří pocházejí především z řad maďarské komunity. V Záhřebu se nachází také úzká komunita Židů.

Národnosti

Chorvatskou populaci tvoří 78 % Chorvatů a 12 % Srbů, zbytek tvoří malá procenta Bosňanů, Maďarů, Slovinců, Italů, Albánců a Čechů.

Doprava

Na dálnicích je povolená rychlost 130 km/hod, na komunikacích pro provoz motorových vozidel je maximální rychlost 100 km/hod a na komunikacích mimo osady je maximální rychlost 80 km/hod. V osadách je povolená rychlost 50 km/hod. Na některých dálnicích bývají vybýrány poplatky formou mýtného.

Národní parky

Chorvatsko má několik velmi zajímavých národních parků. Např. v Brijuni poblíž Puly je jeden z nejzachovalejších středomořských dubových lesů. Domovem pro medvědy a rysy je horský národní park Risnjak. V Národním parku Paklenica se vyskytuje mnoho chráněných druhů plazů, hmyzu a ptáků. Ovšem asi ten nejznámější národní park je NP Plitvice s krásnými jezery, obývaný mědvědy, vlky a vysokou zvěří.

Zajímavé kulturní a společenské akce

V Záhřebu probíhají kulturní akce spíše v období podzimu, zimy a jara. Naopak pobřeží se stává významným kulturním centrem v létě. V únoru je velmi oblíbený Masopust v Rijece s průvodem v historických kostýmech, dále Masopust v Opatiji a nebo v Kraljevice. Jelikož je Chorvatsko katolický stát, věnuje velkou pozornost oslavě velikonočních svátků. Koná se celá řada bohoslužeb a církevních slavností. V Dubnu se v hlavním městě koná tradiční hudební festival. Na Korčule (města: Blato, Žrnovo, Čara a Smokvica) se konají známé tradiční rytířské hry kumpanija, v níchž místní mladí muži předvádějí, jak jsou připravení bránit v boji svůj domov a rodiny. V květnu se můžeme těšit na historický turnaj v Rabu, mezinárodní soutěže pěveckých sborů v Zadaru a nebo na hudební festival v Čakovci. V červnu se naopak můžeme těšit na mezinárodní hudební festival Histria v Pule, Hvarský letní festival, Rijecké letní slavnosti, mezinárodní dětský festival v Šibeniku a nebo na velkou folklórní slavnost na Korčule. Tyto oslavy připomínají naše „čarodejnice“. V červenci a srpnu se koná nejvíce kulturních údálosti v celém roce a to především na pobřeží Jadranu (Procesí na Kornatských ostrovech, letní karneval, Splitské léto, Dubrovnické letní hry, turnaj v Rabu, festival Marca Pola, Moreška v Korčule, Zadarský hudební festival, karneval v Pagu, Ižské slavnosti, Mariánské procesí v Kukljici, Sinjská Alka, slavnost Stomarina a mnoho dalších). Takhle by šlo vyjmenovat každý měsíc celou řadů festivalů, oslav a jiných kulturních akcí.

Chorvatská kuchyně

V Chorvatské kuchyni se prolínají místní, italské, rakouské, maďarské a turecké kuchyně. Strava je tudíž velice různorodá, pestrá a zajímavá. Kuchyně ve vnitrozemí se liší od té na jadranském pobřeží, kde převažují čerstvé ryby a dary moře. Najíst a napít se můžete v pizzeriích, bistrech (bife), kavárnách (kavana), cukrárnách (slasticarna), apod. V restauracích se obvykle dává 10% spropitné.