Slovo dne je insektarium a Poslední zápis z Phuketu - 16. díl Thajské expedice

Slovo dne je insektarium

Dnesniho budika jsem natocil na osm. Mam strasne hnusne vyzvaneni, ktere me moc stve, takze jsem budika v osm zaklapnul tak rychle, ze to ostatni nepoznali (mam ted pokoj s vercou a jindrou). Spali jsme do pul desate a konecne se jednou dobre vyspali. Aspon teda odezva na muj zakrok byla pozitivni, i prestoze vim ze je to pekna kulisarna. Pomoci generatoru nahodnych cisel jsme vybrali jednu z poulicnich restauraci opodal, abychom do sebe hodili nejakou tu snidani. Tahle restaurace, podle obrazu na zdi, dostala nekolik oceneni. Dali jsme si palive nudle s kurecim a jindra ryzi s kurecim. Jedla s Honzou se dnes niceho neucastnili a zustali na pokoji lezet a davat se dokupy. Vypada to, ze jejich predvcerejsi jidlo, ktere vypadalo na prvni pohled nevabne, melo i stejne ucinky. Drzte jim palce, aby se z toho dostali. Vsichni doufame,ze to bude v pohode.

S Jindrou a Vercou jsme teda vyrazili na dnesni vylet sami. Nejdrive jsme dorazili na Patong beach, coz je zapadni pobrezi ostrova Phuket. Je tu vsude strasna dopravni kalamita, takze pokud sem nekdo ma umysl jet – rozmyslete si to dobre. Tady to totiz zije. Plaz Patong je jedna ze zhruba 24 plazi, ktere jsem na mape tohoto ostrova napocital. Je par kilometru dlouha a nachazi se na ni snad tisic lehatek a dvatisice slunecniku. Jedno lehatko se slunecnikem vyjde na 80B na den. Na hodinu je cena stejna. Obesli jsme se bez lehatka. Vykoupali jsme se a zablbli ve vode, vyfotili nejake fotky a jelo se dal. Shodli jsme se na tom, ze litujeme vsechny ty, kteri plati horentni sumy za to, aby se tu smazili treba dva tydny v kuse. Dale jsme se shodli na tom, ze nas pristup k teto dovolene je spravny. Mame tolik zazitku, ze z nich budeme zit jeste dlouho. Mometnalne nemame vlastne ani cas na to. abysme si je vsechny zpracovali. Myslim, ze i tenhle blog v tom vzpominani nam bude vhod. Navstevujeme tu ty nejluxusnejsi plaze, za ktere jini plati tezke penize a pritom jediny naklad co s tou navstevou mame je flaska vychlazene vody za 10–40B.

Dalsim cilem dnesniho vyletu byly vodopady, ktere se nachazeji kousek od Phuket City. Kdyz jsme dojeli na misto vyslapali tak dve stovky schodu v totalnim hicu, zjistili jsme, ze vodopady tu mozna jsou, ale spis asi v obdobi destu. Ted to byla jen takova mensi skala, ze ktere padala trocha vody. Nic moc. Kazdopadne ta voda byla sladka a dost studena, takze jsme tam hned vlezli a schladili se. Okolo se nachazelo neco jako prales. Palmy, liany, krovi… vsude rvali ruzni brouci. Jejich zvuk se dost podoba cirkularce… nevime co je to zac, ale je to katastrofa, vysokofrekvencni mucirna usi. Byl tam takovej hic, ze jsem pristihnul svoje dotehdy celkem suche tricko, jak se mi lepi na telo. Jo prales, to je jina liga. Nasledujici meta byla o dost odvaznejsi. Na Phuketu je totiz motyli farma a insektarium. Proste misto, kde jsou vystaveni hmyzaci, pavouci, ruzne jine mrchy a taky spousta motylu. Maji to moc pekne udelane a my mame opet kopec fotek. Dostali jsme i nejake krmeni pro motyly, takze jsme je tam krmili. Vedeli jste, ze se motyli daji krmit? Ja dodneska ne. Motyli byli v moc pekne zahrade a jen tak si tam poletovali. Nevim co bych vam mel povidat o motylech, neni to moje krevni skupina. Osobne bych mnohem radeji zavital na vystavu zvukotechniky, ale jelikoz zadna v okoli neni, musel jsem vzit zavdek touto sbirkou dosud nepropichnutych exemplaru ruznych barev a tvaru. Verca vypadala, ze se ji motylci libi. Motylci vypadali, ze se jim zase libi Verca, takze na ni sedali, nechali se od ni krmit. Cekal jsem, ze nektery z nich uz co nevidet musi promluvit a zakecat se s ni. Verca je proste mezi motyli oblibena.

Rozhodli jsme se, ze vyzkousime mistni pizzu. Je celkem tezke tady najit neco, co prave hledate. Zatimco veci, ktere zrovna nepotrebujete jsou tu na kazdem rohu. Pouzili jsme opet generator nahodnych cisel k tomu, aby nas dovedl k nejblizsi pizzerii. Funguje to asi tak, ze nahodne menite smer jizdy na motorce, dokud nedojedete k domu s napisem Pizza. Restaurace vypadala ze je v mezinarodnim stylu. V jidelnicku se dalo najit snad uplne vsecko. Dali jsme si pizzu a pri dlouhem cekani na ni jsme si zkouseli predstavit jak Thajec toci testo na pizzu podle navodu psaneho tim jejich hadim pismem. Kazde jejich pismeno vypada jako maly had, lisi se jenom zkroucenim a smerem kam miri jeho hlava. Poradne jsme se najedli, pizza byla dost jina nez ji zname z CR, ale i presto dobra. Jeli jsme se mrknout za nasima dvema lazarama a ja jsem si udelal jeste dalsi mensi vylet.

Nekde na letisti v Ammanu se mi totiz vytrhl kabel ze spuntoveho sluchatka a potreboval jsem jej pripajet. Sice sebou mam jeste jedny sluchatka, ale spunty jsou proste pohodlnejsi a mensi. V Phuket city jsem videl nekolik velkych prodejen a servisnich center Panasonic a Sony, takze jsem se tam stavil a chtel nechat sluchatka opravit. V sony centru jsem si misto toho koupil nova DJ sluchatka Sony a v Panasonic centru mi poradili nejaky jiny servis, protoze oni prave zavirali. Na motorce v cizim asijskem meste, sam s mapou. Na mape jsem mel puntik kam jsem mel dojet, ale nevedel jsem ani jak se to jmenuje. Okamzite jsem se ztratil ve zmeti ulic a jednosmerek, abych se vzapeti nasel na miste urceni, kde ale nic servisu podobneho nebylo. OK. Jeste jsem to parkrat objel, abych nakonec znouze vyzkousel jakysi poulicni obchod s mobily. I pres totalni jazykovou barieru (ja neumim thajsky, prodavac neumi jinak nez thajsky) jsem se s prodavacem domluvil na tom, ze potrebuju opravit sluchatka. Na chvili odbehl a vratil se opravenyma. Chteli jsme je vyzkouset, ale v mem prehravaci uplne chcipla baterka a v obchode nebylo nic na cem bysme mohli sluchatka vyzkouset. Prodavac me poslal do obchodu kde je muzu koupit… samozrejme jsem mu nerozumnel ani jak se tam dostanu. Jedine co jsem vedel, ze je to obchod „7–11“ coz je mistni nonstop s potravinama, ktery najdete po celem thajsku. Opet jsem se ztratil ve zmeti ulic a opet jsem se nasel, jak stojim pred obchodem 7–11 a ptam se nejakeho mistnaka kde je obchod 7–11. Je to proste sranda. Pripadal jsem si jak slepicka, ktera shani vodu pro kohoutka, nebo jak ta pohadka vlastne byla. Nakonec jsem uspesne koupil baterky i vyzkousel sluchatka… fungujou bezvadne. Nezbyvalo mi, nez se opet ztratit v tomto malem Bangkoku a opet se najit jak parkuju v nasem hostelu. Nema to tu chybu. Sebemensi pohyb kamkoliv znamena dobrodruzstvi a pribeh sam o sobe.

Poslední zápis z Phuketu

Za hodinu a pul odjizdime na ostrov Ko Lanta. Mame koupeny listek na klimatizovany bus, ktery pojede zhruba 4–5hodin. Dost bylo rusneho Phuketu. Diky vsem za komentare a pozdravy!

Zaridil jsem si mobilni email hawran[zavinac]vo­dafonemail[tec­ka]cz kam mi muzete psat smsky zadarmo primo z emailu. Budu se tesit!.

Výlet k vodopádu – fotogalerie

Motýlí farma – fotogalerie