I will show you exit - 6. díl Thajské expedice

Uz je zase vecer. Zjistili jsme, ze vy vsichni v CR jste trochu pozadu. Asi tak 6hodin. My si tady zazivame zazitky a vy zatim spite. My vecerime, vy obedvate. My s vami, vy s nami. Vcera vecer bych to nazval jako totalni vycerpani. Po pulnoci jsem zalehnul a spal jako zabitej. Rano me probudila Verca a jako mala mela radost z gekona co nam lezl po zdi. Pripadal jsem si ze uz je aspon osm. Pak jsem zjistil ze je pulpate rano (div ze jsem nemusel pouzit kalkulacku, protoze stale jeste nemam nastaveny mistni cas na mobilu). Tak jsem Verci vysvetlil, ze nasmrt unavene lidi neradno budit uprostred noci. Verca to sice pochopila, ale usnout z gekona uz nemohla a tak se sla projit. Ja jsem spal dal az do osmi.

Snidane byla v hostelu celkem napohodu. Vyber ze ctyr jidel a podle obrazku to vypadalo, ze asi zustanu hlady. Nakonec jsem si dal michana vajicka se slaninou. Porce byla tak velka, ze sotva jsem se rozjedl, tak jsem uz dojedl. No nic…

Vzhledem k tomu, ze s igelitkou Albert jsem na ulici uz nechtel (magnet na Cechy nepotrebuju) – vyrazil jsem koupit batoh. Koupil jsem ho asi tak 50metru od hostelu na ulici, second hand… velkej, pohodlnej a na nase asi tak za 400. Vyrazili jsme do mesta, jeste pred tim nez jsme se odhlasili z hostelu. Vzali jsme si tuk-tuk za 25B jeli objevit zase neco zajimaveho. Videli jsme Budhu. Byl to tak magicky zazitek, ze to asi ani nemusim vysvetlovat. 45metru vysoka socha cela ze zlata, u ni sedel oranzovej mnich a mel prednasku v reci, ktere byste urcite nerozumneli. My taky ne. Dalsi budha sedel, dalsi uz lezel. Asi byl unavenej. Vsechny budhisticke chramy jsou uplne eno-nuno krasne, vysperkovane a leskle. Hlavne je tam klidek.

Musim se priznat, vcera jsem lhal. Pod vlivem prvniho dojmu jsem vam tu napsal, ze Bangkok nesmrdi. Jenze to se dnes ukazalo jako nejvetsi kec, takze oprava – BANGKOK SMRDI. Obcas jako ohrata skladka, misty jako tyden nemenene ponozky zapaleneho turisty, obcas jako mrtva tyden odlozena ryba. Do toho smrad z aut a tuktuku v kombinaci s thajskou poulicni kuchyni. Jednoduse to smrdi pokazde jinak a tak kdyz zahlasim „jee tady to voni“ tak sotva to doreknu, uz to smrdi, ze by jeden blil.

Tuktukari nas zavezli do obchodu kde sijou obleky a taky do stribrnictvi. Rikali jsme jim, ze si zrejme nic nekoupime, ale oni z toho maji provize a proto ta dvouhodinova cesta stala jenom 25B. V obchode s oblekama pracuji profesionalove. Nejdriv nas chteli zmerit a usit nejaky ten oblek. Kdyz jsme jim vysvetlili, ze oblek nepotrebujeme, tak nabizeli tricko za 1000B. Vysvetlil jsem mu, ze tricko, ktere mam na sobe me stalo presne 10× min. Zeptal se me odkud jsme.

„Czech republic? Let me show you exit“ (CR? Ukazu vam vychod)

Evidentne uz maji nejakou zkusenost s lidma naseho druhu. Ve stribrnictvi to bylo asi tak, ze kazdy jsme dostali sveho prodavace, ktery detekoval pohyb nasich oci po pultu. Kdyz jsem se zadival vpravo, otevrel v pultik vpravo, vybral prsten, nasadil si ho na prst, vytahnul kalkulacku, natukal cca 3500 × 0.7 a pak mi vysvetloval, ze mi nabizel slevu. Ja jsem s nim hral hru na presun mezi regalama a nakonec jsem mu vysvetlil, ze tudy mu psenka nepokvete. Tuktukari z nas moc radost nemeli a tak nas vzali do Tourist Information Office (vladni cestovka).

Obchodnik v cestovce se nas ptal kam mirime. Kdyz jsme mu to zacali vysvetlovat, zacal nam delat nabidku. Ta spocivala v tom, ze bychom byli jak ovecky cestovni kancelare. Tady sednout na bus, tady toto tady tamto… Nabidnul nam jednodenni vylet busem do Ayatuyah (nebo tak nejak) za 2500B na osobu. Kdyz jsme vahali, zeptal se kolik bychom za tu cestu mohli dat. Natukal jsem na kalkulacce 200 a vysvetlil mu, ze tohle je realna cena jeho nabidky. 100 za autobus, 100 za obed. Tim jsem debatu celkem uzavrel. Myslim, ze pokud by tam nesedel jako oparenej, rad by nas odkazal na nadrazi, kde bychom koupili listky. Odkazali jsme se sami.

Presun do druheho hostelu probehl presne v poledne. Mame pokoje 2×-3× levnejsi a dalo by se rict, ze i peknejsi (aspon pokud muzu mluvit za sebe). Za 400B na noc mame prosteradlo, rucnik, klimatizaci, sprchu a zachod. Zajimavost je, ze sprcha a zachod se tu povazuje za jednu vec. Jedna mistnost ve ktere je sprcha a zachod, jak proste. Takze se vam lehce stane, ze si osprchujete zachod, nebo poserete sprchu. Porad ale lepsi nez turecky naslapny zachod na letisti v Ammanu, kde je misto hajzlpapiru uzasne lakava hadicka s hnedym koneckem. Hadicky nebrat!

Kralovi zemrela sestra, takze v thajsku drzi smutek. I presto se vsak vsichni usmivaji, jen se u toho oblikaji cernobile. Po ubytovani jsme se vydali do mesta (tj. ten chaos vsude kolem). Dosli jsme ke kralovskemu palaci, kde se konalo neco, kam se vsichni ti cerno-bili hrnuli. Lidi se tam pry modlili, zapalovali svicky a vonne tycinky. Proste takova party, neco jako u nas v nedeli do kostela. Jindra s Jedlou sli i dovnitr, my ostatni jsme nevydejchali zakaz kratasu a sandalu. Je tady fakt chvilema celkem teplo.

Pivo tady stoji 50B, ale v tom teple jich nemusite kupovat hodne. Odpoledne jsme si teda dali jedno a to nas posunulo do podvecera, skrze maly odpoledni slofik na hostelu. Byl to strasnej stav v tom vedru. Moc se vsichni tesime k mori. Piti na ulici tady stoji tak 10B-20B.

Nejlepsi ze vseho je krajeny ananas za 10B. Nikdy jsem ananas moc nejedl, ale to jsem zase udelal chybu. No pouceni je tu na kazdem kroku. Zvlast, kdyz ridic tuktuku nejdriv tvrdi ze si vezme za cestu 30B a pak si vezme 100B. To se ale spletl. Honzik tam sedel a vysvetlil mu, ze z tuktuku nevyleze dokud nedostane zpatky svoje prachy a ze at vubec nedela, ze nerozumi, ze moc dobre vime, ze nam rozumi vsecko. Proste je tady spousta srandy, co vam budu povidat.

Plan na dnesni vecer (tzn. za chvili) je takovy, ze se pujdem asi projet tuktukama a podivat se z nejake silene vejsky na bangkok. Mame tady docela omezeny rozhled, tak by to chtelo videt nejak to cely mesto pohromade. Vic napisu zase nekdy priste. Teste se!