Cesta, Amman a Bangkok - 3. díl Thajské expedice

Cesta

Z Brna jsme vyjeli v 9 rano a zhruba ve 12 jsme v pohode dorazili na letiste ve Vidni. Po moji a Honzove probdele noci jsme dost uvitali ze letadlo nebylo narvane a tak jsem si zabral trojsedacku, lehnul a spal jak zabitej dudek. Tenhle let proste utekl. V letadle jsme dostali na vyber ze tri jidel: kure, beef a ryba.

Jedla mel kure, ja mel rybu [mnam], verca kure, jindra kure a honza beef. Strasne me toci ze po jidle dlouho trva nez odnesou tacy s odpadkama, nastesti ale volne sedacky kolem poslouzily jako vhodne skladiste zbytku.

Chvili jsme sedeli s duchodcem z vidne, ktery jel na tri mesice na Sri Lanku. Rikal ze tam jezdi uz leta.

Moc dekujeme vsem co nam tu nechavaji komentare. Potesi to takhle na ceste.

Amman

Prave jsme dorazili do Ammanu v Jordansku po cca 4h letu. Pise se tu zprava doleva a vsichni pricmoudli panove slizce pokukujou po Verci. pisu z pda vestoje, takze konec hlaseni.

Bangkok

Do Bangkoku jsme dorazili ve dve hodiny mistniho casu. Let z Ammanu trval asi „jen“ osm hodin. V prubehu letu jsme dostali nekolikrat najist a stihli jsme se nekolikrat trosku vyspat, ale ne uplne. Cekalo nas slunecne pocasi a 33 stupnu ve stinu. Neni to tak strasne jak nekteri predpovidali s tim vedrem a vlhkem tady.

Vzali jsme si taxika (ridil ho pan Manas) aby nas zavezl na Khao San Road, ktera je znama tim, ze je tam spousta hostelu a levneho bydleni. po 45minutach jizdy tezkym industrialem jsme se octli uprostred jednoho velkeho trziste kombinovaneho s ubytovanim. Diky igelitce Albert, do ktere jsme narvali veci co se jinam nevlezly, jsme okamzite potkali prvniho cecha. Netrvalo to ani minutu od vystoupeni z taxiku. Ten nas zavedl do hostelu, kde bydli on. Pokoj pro tri za 900bathu, pokoj pro dva za 650. Celkem v pohode ceny. Taxik z letiste (30km) stal 700B. 1B=0.6kc cca.

Prozatim koncime. Slibili jsme ze budeme prozvanet, ale to se neda. Daji se psat smsky za 14kc, coz je dost naprd. Nastesti je tu levny internet skoro vsude, takze nebude problem v blogu pokracovat. Jen zacinam pochybovat o tom, ze tu bude psat i nekdo jiny nez ja. No uvidime.