Jezero Bajkal – skvost ruské Sibiře

Nejhlubší a nejtemnější jezero na Zemi se s přibývajícími roky stalo oblíbenou turistickou destinací. Téměř 30 milionů let zvelebuje sibiřskou krajinu a díky své rozloze 31 500 km2 je zde soustředěna 1/5 světových zásob povrchové sladké vody. Hladina ruského skvostu je obklopena horskými hřbety o výšce až 2000 m, neposkvrněná panenská krajina láká návštěvníky celého světa na nezapomenutelnou podívanou.

Historie

První pozoruhodné záznamy jsou v historických archivech datovány okolo 17. století, ač je jezero starší než celé naše lidstvo. V druhé polovině 17. století byl Bajkal poprvé geograficky popsán ruským kolektivem zeměpisců. Účastníci expedice v letech 1771 až 1772 provedli zásadní měření, které následujícího roku dalo vzniknout první mapě popisující polohu a celkovou rozlohu jezera. Základním kamenem pro průzkum Bajkalu se stala roku 1916 trvalá komise při akademii věd. Prvořadými členy byli diplomovaní specialisté jako N.V. Nasonov a I.I. Mesjacev.

skalní masivy v okolí Bajkalu, některé dosahují až do 2000 metrů, autor: Bdk

Legenda

Pradávná legenda o jezeru vznikla před stovkami let v ruských kmenech obývajících okolí Bajkalu. Romantická báje vypráví o Angaře – jediné odtokové řece a jejím otci Bajkalu. Angara se jednoho krásného dne bezhlavě zamilovala do bohatýra Jeniseje. Otec však jejich čisté lásce nepřál a dceři jejího milého zakázal, Angara nebrala Bajkalovi výhružky příliš vážně a s Jenisejem utekla do pustých končin krajiny. Rozezlený otec vzal šaman-kameň, kámen ležící uprostřed výtoku Angary z Bajkalu, a vší silou jím po milencích hodil, minul však cíl a tak Angara s Jenisejem splynuli v jedno objetí.

Příroda

Podvodní svět jezera je více než bohatý. Průzračná hladina skrývá nad 600 druhů nevídaných rostlin a 1200 druhů nejrůznějších živočichů. Nesčetně mnoho rozsivek a prvoků se vyskytuje pouze zde a tak je Bajkal rájem potápěčů a vědců. Hlavní průmyslový význam ze skupiny ryb má omul, ten představuje až 2/3 celkového ročního výlovu, čímž nakrmí poměrně velkou část ruské populace. Chráněným exemplářem je něrpa, neboli tuleň bajkalský, který je na pokraji vyhynutí, pytlákům za lovení v jejich revíru hrozí tisícové pokuty.

Omul bajkalský – typická jezerní ryba, ročně nakrmí stovky hladových Rusů, autor: Jvdc

Doprava

Co se vodní dopravy týče, jezero neslouží k přepravě civilistů, ale ke splavování dřeva a k průmyslovému převozu materiálů z jednoho konce jezera na druhý.

Sport

Dálkovým plavcům se na Bajkalu nevídaně daří, mezi špičkové šampiony patří i Čech Jan Novák, ten roku 1990 jako první na světě přeplaval vlastními silami Bajkal. Dalším populárním sportem je tzv. Zimní přechod. Díky sibiřským teplotám sahajícím do nízkých minusových hodnot je každoročně jezero pokryto neporušitelnou vrstvou ledu a svěhu.
V roce 2003 němečtí kolegové S. Wackerhagen a S. Reichelt uskutečnili vůbec první přechod napříč Bajkalem. Celá cesta jim zabrala neuvěřitelných 32 dní.
Roku 2007 zámořská expedice čtyř členů podnikla výpravu skrz jezero za 21 dní, čímž se bezkonkurenčně zařadila k rekordmanům. V březnu 2010 česká výprava Bergans Bajkal 2010, v čele s členy V. Sůvou a P. Blažkem, přešla jezero za pouhých 24 dnů a 6 hodin, Češi se tak stali druhými na světě v kategorii unassisted.

V zimních měsících je Bajkal stále zasněžený a díky sibiřským teplotám i zamrzlý, autor: Bdk