Eyjafjallajökull, islandská hrozba

Až do dubna roku 2010 nikdo netušil či si nepřipouštěl, že bych prachobyčejná malá sopka mohla takovým způsobem zasáhnout do poklidného, dobře zaběhnutého dopravního systému Evropy i celého světa. Sopka s krkolomným názvem Eyjafjallajökull však ukázala, že příroda je mocnější, než jsme si chtěli připustit.

Eyjafjallajökull, jedna ze třicítky

Sopka zvaná Eyjafjallajökull je pouze jednou ze 30 dosud aktivních sopek nacházejících se na Islandu. Rozhodně nepatří mezi ty největší, v poslední době ale jednoznačně způsobila největší rozruch. Sopka je činná od doby ledové a více či méně pravidelně vykazuje aktivitu. Nyní se po téměř 200 letech probudila k životu.

Výbuch nebyl žádným překvapením

Již na konci roku 2009 seismologové zaznamenali řadu úkazů dokazujících aktivitu sopky. Důkazy, že se probouzí k životu, poskytly otřesy v oblasti pod vulkánem. V únoru 2010 se pak vyskytly první praskliny v zemské kůře a další seismické úkazy. V březnu aktivita gradovala, objevily se první erupce v oblasti dole pod ledovcem a následky nebyly tak výrazné. 20. březen tak potvrdil, že nešlo planý poplach.

14. Dubna, ani ne měsíc poté, se dostavily erupce přímo v kráteru, pod stejnojmenným ledovcem. To způsobilo rychlé odtávání ledovce. Výsledkem byly jednak zvednutí hladin řek v oblasti pod vulkánem, především ale ohromné množství popelu chrleného do atmosféry. Ten byl produkován v několika vlnách a utvořil několik mraků, které zasáhly Evropu.

Řádící Eyjafjallajökull, autor: fridgeirsson

Magma je to nejmenší

Situace ukázala, že to nejméně ohrožující je vytékající magma. Mnohem větší následky má totiž popel vypouštěný do ovzduší. V oblasti sopky se totiž vytvořily podmínky, které z „prachobyčejného“ prachu vytvořily nebezpečnou směs připomínající drobounké skleněné částečky. Ty pak doslova zaplavily velkou část Evropy.

Popel utvořil mraky, které putovaly společně s proudy vzduchu nad Evropou. Postupem času začal prach klesat a přecházel tak mezi jednotlivými letovými hladinami.

Kolaps letecké dopravy, a nejen to

Vysoká koncentrace prachu v atmosféře vedla k přerušení či výraznému omezení letecké dopravy. Vzhledem k tomu, že je letecká doprava významná pro transport osob i zboží, došlo ke kolapsu nejen v oblasti letectví, přetížený byl i sektor pozemní dopravy. Je tedy zřejmé, že výpadky v letecké dopravě mají dalekosáhlé důsledky.

Island hrozí stále

I když se v květnu situace uklidnila, stále není radno usínat na vavřínech. Konkrétně tato jedna sopka již ukázala, že má dostatek síly na několikaletou aktivitu. Mnohem větší hrozbou však ale může být její větší, zlá sestra Katla, nacházející se nedaleko.

Masivní rušení letů, autor: plasmastik