Oděsa

Černomořský přístav Oděsa je jedním z nejmladších, ale také nejvýznamnějších měst na Ukrajině. Slávu a prosperitu jí přinesl především obrovský přístav, jenž se stal přechodným domovem bezpočtu lodí z celého světa. Mnoho z nich sem vozí turisty, kteří jezdí obdivovat oděské krásy již od počátku minulého století.

Fakta a čísla

Oděsa se nachází na břehu Černého moře v jihozápadní části Ukrajiny. Je hlavním městem Oděské oblasti. S jedním milionem obyvatel patří do pětice největších ukrajinských měst. Dvoutřetinovou většinu zde mají Ukrajinci, početnou menšinu představují Rusové, jichž zdržuje skoro 300 tis. Na Oděských ulicích ale potkáme také Bulhary, Rumuny či příslušníky židovské komunity.

Historie

Když Kateřina Veliká roce 1794 zakládala nové přístavní město Chadžibej, nejspíš netušila, jak mohutně se za dvě stě let své existence rozvine. Už za rok se začalo honosit novým jménem Oděsa vzniknuvší pravděpodobně ze jména řecké kolonie Odessos, která se nacházela někde na pobřeží Černého moře.
Přelom 18. a 19. století přinesl Oděskému přístavu období velké prosperity a prudkého rozvoje. Po padesáti letech od svého vzniku bylo město jedním z nejdůležitějších obchodních uzlů celého Ruska a se stem tisícem obyvatel také jedno z největších měst této říše.
Také Oděsou se prohnalo několik válečných střetnutí. První škody zde vznikly v období občanské války v letech 1917–20, kdy se o město přetahovaly obě válčící strany.
Po obsazení německými vojsky a následném osvobození jednotkami maršála Malinovského ve druhé světové válce získal Oděsa titul Město-hrdina.

Zajímavosti a památky

Ač mladá, je Oděsa plná architektonických skvostů navržených předními architekty své doby. Za všechny jmenujme alespoň budovu Divadla opery a baletu či barokními sochami vyzdobenou Pasáž.
Nejvíce návštěvníku zde ale míří za uměleckými poklady vystavenými v některém z mnoha oděských muzeí a galerií. Ať už se ponoříte do dávné minulosti v archeologickém muzeu, poznáte životy slavných spisovatelů v Muzeu literatury či se necháte přenést na některý z korábů křižující vlny Černého moře v Muzeu námořní historie, zklamáni dozajista nebudete.

Autorem článku je Jan Šimeček