Kyjev

Kyjev je už po staletí hlavním kulturním a ekonomickým centrem celého regionu. Staletí prosperity a blahobyty zde zanechaly nesmazatelnou stou v podobě nádherných paláců a chrámů vystavěných na důkaz ohromné moc a bohatství zdejších vládců.

Fakta a čísla

Hlavní město Ukrajiny najdeme v severní části země na březích zdejší největší řeky Dněpru. Kyjev se rozkládá na ploše 872 km2 a i s přidruženými aglomeracemi zde žijí téměř tři miliony obyvatel. Vrcholky zdvíhající nad pravým břehem Dněpru jsou zastavěny historickým centrem města. Na levém rostla v průběhu 20. století moderní zástavba, postavená v duchu socialistické architektury.

Historie

Kyjev je považován za jedno z nejstarších měst ve východní Evropě. Byl založen již někdy na přelomu 5. a 6. století. V devátém století pak došlo k vzniku nového státního útvaru tzv. Kyjevské Rusi, jehož hlavní městem se stal právě Kyjev.
V desátém století se sem dostalo křesťanství a v Kyjevu, centru tohoto nového náboženství, začaly jako houby po dešti vyrůstat chrámy a výstavné kostely. Rozpad Kyjevské Rusi ve 12. stol. znamenal ztrátu vlivu a úpadek i pro hlavní město. Několik století byl Kyjev ohrožován kočovnými nájezdníky z jihu a dokonce byl v polovině 13. stol. vypálen. V 17. stol. se stal součástí Ruské říše a později SSSR jako hlavní město gubernie.
V období 2. sv. války došlo v nedaleké soutěsce Babi Jar k velkému masakru kyjevských židů. Město bylo osvobozeno 6. 11. 1943 za účasti československých vojáků. Od roku 1991 je Kyjev hlavním městem samostatné Ukrajiny.

Památky a zajímavosti

Centrem celého Kyjeva je náměstí Nezávislosti (Mejdan Nezaležnosti), kde se odehrává všechno důležité pro život města.
Nejznámější církevní památkou je pravděpodobně Kyjevskopečerská lávra. Tento klášter byl založen již v 11. století a dodnes uchvacuje návštěvníky svou monumentální výstavností krásou. Bylo by chybou nenavštívit i další významné stavby jako je například chrám sv. Sofie, nově zrekonstruovaný chrám sv. Michala či bohatě zdobený chrám sv. Ondřeje z 18. století.

Autorem článku je Jan Šimeček