Historie Tuniska

Budeme-li hovořit o historii Tuniské republiky, od jejího založení uběhlo jen něco málo přes 50 let.. Pokud ale budeme chtít nehlédnout do dávných časů, kdy se na území dnešního Tuniska objevili první lidé, začali zemi osidlovat a využívat její pohostinnosti, vrátíme se do doby před více 200 000 lety. Již z této doby- paleolitu byly na jihu Tuniska objeveny primitivní kamenné nástroje, což jasně svědčí o přítomnosti lidí již před tak dávnou dobou. O něco později, kolem 9000 let před naším letopočtem, začíná území osidlovat již o něco vyspělejší civilizace. Ta už k dorozumívání používala vlastní řeč, vyráběla nástroje z pazourku a z důvodu obživy chovala a lovila zvířata a sbírala, případně pěstovala, plodiny. Zhruba čtyři tisíce let před naším letopočtem se na území Tuniska dostala berberská civilizace.

FÉNIČANÉ

V 11. století před naším letopočtem přichází z území Libanonu Féničané. Ti jsou známí především pro svou schopnost vládnout na moři a stávají se jak nejlepšími námořníky, tak velmi schopnými obchodníky. Zásobují tak celou oblast Středozemního moře. Roku 814 před naším letopočtem zakládají na březích Středozemního moře město Kartágo. Velice rychlé zbohatnutí, rozvoj ve všech směrech a ohromný růst ekonomiky…to vše považuje Řím za hrozbu a tím se, nyní již samostatný stát Kartágo, dostává do sporů, které vyvrcholí řadou válek. Tyto tzv. Punské války jsou celkem tři a pokaždé končí v neprospěch Kartága. Během prvních dvou však není převaha tak výrazná a situace se vyřeší úmluvami a odškodným pro Řím.

Punské války trvají téměř jedno celé století (264 před n. l. – 146 před n. l.) a končí naprostou porážkou Kartága. Celá země je téměř srovnána se zemí, obyvatelstvo prodáno a půda je zasypána solí, aby ji ani v budoucnu nešlo použít k zemědělství.

Mapa Tuniska, autor: Ursus

VLÁDA ŘÍMA

Po porážce v Punských válkách připadá Kartágo Římu. Netrvá dlouho a římský Caesar se rozhodne využít výhodné strategické polohy Kartága. Zahájí výstavbu nového Kartága na místě původního, tentokrát podle čistě římského vkusu, kultury a architektury. Za důležitost Kartága také z velké části může důležitost tamního přístavu. Z Kartága se opět stává úrodná oblast a je využívána k pěstování zemědělských plodin a zásobování Říma. Je nazývána obilnicí Říma. Římané se neomezují jen na oblast Kartága, ale vedou expanzi i do dalších míst a okolí dnešního Tuniska. Římská vláda nad Kartágem končí rokem 439 n.l., kdy na scénu boje, zpočátku pouze o oblast severní Afriky, přicházejí Germáni. Tito přesněji germánští Vandalové se ujímají vlády nad Kartágem a roku 455 n. l. dobývají Řím a vše vrcholí jeho vypálením.

BYZANTS A RYCHLÉ STŘÍDÁNÍ NADVLÁDY

Přibližně na 200 let připadá oblast severní Afriky Byzantské říši, která se snaží stále výrazněji rozmáhat. Roku 649 n. l. ale začínají vpády Arabů se záměrem rozšířit muslimskou víru. Během roku 670 dochází k úplnému ovládnutí dříve Byzancí okupovanou oblast celého Tuniska. Toto území se stává emirátem a je postupně ovládáno několika různými dynastiemi. Hlavním městem se stává dosud bezvýznamný Tunis. Toto období je považováno za zlatý věk, v němž dochází k výraznému pokroku a rozvoji v řemeslech, zemědělství i obchodu. Staví se také mnohé nové budovy. Před veškerý tento vývoj ale dochází k občasným povstáním, v některých případech velmi krvavým.

TURECKÉ TUNISKO

V 16. století dochází k dobývání ostrovní části Tuniska piráty. Ti se zmocní také Džerby a vybudují si na ní základnu. Postupně padá celé Tunisko díky pirátům do rukou Turecka. Pirátství se stává ve vodách středozemního velmi výdělečnou činností a rozmáhá se po celém Tunisku. V 19. století se Tunisko stává závislým na Evropě a toho využívá Francie, která má v Africe již jednu kolonii (Alžírsko) a roku 1881 obsazuje i celé Tunisko.

FRANCOUZSKÁ KOLONIE

Po obsazení Francouzi se Tunisko stává protektorátem. Tunisané mohou studovat a využít vlivů Evropy k rozvoji průmyslu, nemohli však ovládat svůj vlastní stát. Díky tomu propukaly drobné nepokoje a povstání. Habib Bourghiba zakládá roku 1920 stranu Destour a požaduje nezávislost. Tato snaha je potlačena jeho zatčením. V polovině 20. století během válčení se snaží Tunisko obsadit také Němci a Italové, americká a anglická vojska ale zasahují a Tunisko se opět dostává do rukou Francie.
Bourghiba utíká do Egyptského exilu, ale i odtud podporuje Tunisany k povstání a sám odjíždí vyjednávat osamostatnění Tuniska do Francie. Při návratu do Tuniska je opět zatčen a tím propukají další boje. Francie je nakonec nucena uznat Tunisku autonomii.

STÁT TUNISKO

Nezávislým je Tunisko prohlášeno roku 1956 a od roku 1957 se stát stává republikou v čele s 1. prezidentem Habibem Bourghibou. Jeho prezidentské období končí rokem 1987, kdy stát předává do rukou Bena Alliho

Habib Bourghib, autor: Dinet13