Historie Kanady

Nejstarší historie

Kanada se vyvíjela stejně jako sousední Spojené státy po dlouhou dobu samostatně a v izolaci od ostatních kontinentů. První obyvatelé, kteří před 30 000 lety přišli na území Kanady z Asie přes Beringův průliv a Aljašku byli předkové dnešních Eskymáků (Inuitů). Později kolem roku 1000 n. l. připluli do Kanady Vikingové. První z Vikingů, kteří objevili Kanadu byl údajně Leif Eriksson – ten se často uvádí jako první objevitel Ameriky. Objevil ji skoro 500 let před Kryštofem Kolumbem. Vikingové zde ale nezůstali a oblast trvale neosídlili. První kmenový svaz vytvořil na jihu Kanady indiánský kmen Irokézů.

Kanadští Inuité, autor: Moverton

Anglie a Francie, jejich kolonie a války

V 15. až 16. století byla Kanada pro Evropu znovu objevena díky zámořským objevným plavbám, které podnikali mořeplavci jako John Cabota, Jacques Cartier, Martin Frobisher, Samuel de Champlain a další. První dlouhodobé evropské osídlení zde založili Francouzi, kteří v 16. století začali pronikat dále do vnitrozemí Kanady. V roce 1605 bylo založeno první francouzské město – Port Royal a v roce 1608 Québec. Evropané na nový kontinent přinesli pro původní obyvatele neznámé nemoci, které je decimovaly. Evropané měli proti původním obyvatelům převahu, a proto postupovali dále do vnitrozemí až k řece Mississippi. Kanadu začali kolonizovat také Angličané v čele s Lordem Hudsonem, kteří osídlili oblast v okolí Hudsonova zálivu a založili kolonii Nová Anglie. Obě mocnosti – Francie a Anglie spolu začaly válčit o kolonizovaná území, přičemž využívaly pomoci indiánských obyvatel. Tyto války skončily ve prospěch Anglie Pařížským mírem v roce 1763 a Francie ztratila všechna kolonizovaná území na východ od Mississippi, s výjimkou souostroví Saint-Pierre a Miquelon. V Kanadě žili už i francouzští obyvatelé, a tak Angličané místo toho, aby tyto obyvatele poangličťovali, což by mohlo přinést problémy, akceptovali jejich katolické náboženství, francouzský civilní zákoník a francouzštinu jako úřední jazyk. To však způsobilo revoluční nálady. Během války za nezávislost prchalo do Kanady také mnoho Britů ze Spojených států.

Sjednocování provincií

Postupně se začala území v dnešní Kanadě spojovat, až vznikla Kanada jak ji známe dnes. V roce 1858 vznikla Britská Kolumbie s hlavním městem Victoria, v roce 1867 vzniklo dominium s provinciemi Québec, Ontario, Nové Skotsko a Nový Brunswick, později se připojily provincie Manitoba a Britská Kolumbie, Ostrov Prince Eduarda a Yukon. V roce 1905 se připojily Saskatchewan a Alberta a jako poslední Newfoundland. V roce 1999 vzniklo teritorium Nunavut.

20. století

V roce 1919 vstoupila Kanada do Společnosti národů, v roce 1931 byla potvrzena nezávislost Kanady. Po dobu druhé světové války zastávala politiku appeasementu, tj. politiku ústupků a zachování míru za každou cenu. Později se ale do války zapojila a došlo k rozvoji válečného průmyslu. V roce 1981 měla být Kanada definitivně vyhlášena nezávislou zemí, což ovšem odmítali obyvatelé Québecu. I přes jejich nesouhlas byla ústava podepsána, a tak začal Québec usilovat o osamostatnění. To však bylo zamítnuto a separatistické tendence v Québecu pokračují dodnes.

Vliv USA a budoucnost

Postupně začal v Kanadě sílit vliv USA a došlo proto mezi oběma státy k ekonomické integraci. V roce 1987 vznikla kanadsko-americká zóna volného obchodu. Do budoucna se uvažuje o vytvoření tzv. Severoamerické unie mezi Kanadou a USA.

Autor: Barbora Keprdová