Mývatn

Mývatn sice není největším islandským jezerem a jeho okolí oficiálně národním parkem, jedná se ale o oblast, která si rozhodně zaslouží zvýšenou pozornost. Je totiž součástí vulkanicky aktivní zóny s bublajícím bahnem a sopečnými krátery. Chráněné území leží v nadmořské výšce 278 metrů a rozkládá se na ploše 440 000 ha.

Komáří jezero, islandsky Mývatn, autor: Arni Einarsson

Jezero Mývatn vzniklo v době asi před 3 800 lety, když po sopečném výbuchu láva přehradila tok řeky Laxá, která územím protéká. Připomínkou tohoto mohutného výbuchu je dnes také kráter Hverfell, který lze bez ostychu označit jako dominantní prvek celého kraje. Další drobné erupce zaznamenal severovýchodní okraj jezera v rozmezí let 1724 – 1729. Zatím naposledy se sopečná činnost v okolí jezera projevila v roce 1984.

Nad jezerní hladinu vystupuje z vody asi 50 drobných ostrovů a ostrůvků, které dotváří vskutku jedinečný ráz krajiny. Samotné jezero Mývatn bývá často označováno jako ,,komáří jezero“. Příčinou tohoto označení jsou doslova mračna nepříjemného hmyzu a mušek pohybující se nad vodní hladinou. Pro turisty s sebou tento jev nepřináší zdánlivě nic moc pozitivního, pro místní faunu však v každém případě ano. Právě komáři jsou neocenitelným zdrojem potravy pro ryby, kterých žije v jezeře opravdu mnoho. Bylo by však velkou chybou, nezmínit se o místním ptactvu. Břehy jezera Mývatn si jako své hnízdiště každoročně vybírají tisíce ptáků, mezi nimi dokonce 15 druhů kachen. Velmi bohatá je i skladba rostlin v okolí jezera.

Jezero Mývatn, autor: wili hybrid

Nedaleko jezera se nachází celá řada zajímavých přírodních útvarů. Patří mezi ně trhlina Stóragjá s tryskajícím pramenem, horký jeskynní pramen Grjótagjá, zvláštní vulkanické útvary v oblasti Dimmuborgir s jeskyní Kirkjan, která uvnitř připomíná gotickou katedrálu, lávové pole Markhraun, oblast jeskyní a lávových proudů Hofdi nebo zátoka Sydrivogar s mnoha termálními prameny. Pozůstatky vulkanické aktivity můžete zkrátka zaznamenat takřka na každém kroku.

autor: Lenka Urgošíková