Jökulsárgljúfur

Národní park Jökulsárgljúfur zaujímá plochu 15 000 ha a je nejseverněji položeným národním parkem Islandu. Území parku protíná jako osa říční kaňon Ledovcové řeky Jökulsá, která dala celému parku jméno. Místem, odkud řeka vytéká, je pevninský ledovec Vatnajökul. Parku jednoznačně dominuje nejmohutnější evropský vodopád – 44 metrů vysoký Dettifoss s neuvěřitelným průtokem 1 500 m3 vody za vteřinu. Nachází se při jižním okraji národního parku Jökulsárgljúfur a je jedním z trojice známých vodopádů, které jsou největší turistickou atrakcí tohoto chráněného území.

Jökulsargljufur, autor: genevieveromier

Jak již bylo řečeno, Dettifoss není jediným vodopádem, který rozhodně stojí za to vidět. Dopřát byste si měli také výlet k půvabným vodopádům Hafragilfoss a Sellfoss. Obzvláště druhý jmenovaný vás jistě okouzlí. A to především tím, že vypadá úplně jinak, než všechny ostatní evropské vodopády. Voda z něj totiž spadá úplně kolmo na říční tok a vytváří dojem, jako by se k zemi snášelo hned několik menších vodopádů.

Sellfoss, autor: Stig Nygaard

Jižní část parku pokrývá vegetace subarktické tundry, pro jejíž drsné klimatické podmínky jsou typická pustá území s rostlinami v drobných trsech. Kromě původní islandské břízy se zde dále poměrně hojně vyskytují druhově různé jehličnany a jeřáby. Rozsáhlejší lesní porost se nachází pouze v závětří téměř 100 metrů vysoké skalní stěny v severní části parku. Jedná se o okolí osady Ásbyrgi, která je zároveň také největším kempem v parku. Setkat se zde můžete také s keříčky jahodníku nebo plavuněmi. Velkou zajímavostí národního parku Jökulsárgljúfur je výskyt vrbky úzkolisté. Pochází totiž z Ameriky a nikde jinde v Evropě nebudete mít šanci ji spatřit. Celé toto jakoby propadlé území má tvar podkovy a je jedním z poznávacích znaků parku.

Vhodným cílem pro několikadenní výlety v přírodě je malebné údolí Vesturdalur. Vaší pozornosti by neměli uniknout zejména nevšední a často zvláštně zbarvené skalní útvary rozeseté po krajině. Krásy národního parku Jökulsárgljúfur jsou doslova dechberoucí.

autor: Lenka Urgošíková