Islandská ekonomika

Islandská ekonomika je velmi výrazně závislá na mezinárodním obchodu a působení na zahraničních trzích. Ještě nedávno byl jednoznačným předpokladem prosperity státu fakt, že Island disponuje bohatými mořskými a energetickými zdroji. Nejsilnější hybnou silou se ale na Islandu stal sektor finančních služeb. Mezi hlavní exportní kapacity Islandu patří ryby a další mořské produkty, produkty zemědělské výroby, ale i výrobky technické a strojírenské. V rybolovném průmyslu se Island díky významným inovacím řadí mezi země s nejvyšší úrovní produktivity. Jedním z dalších pro Island exportně významných oborů je zpracovatelský průmysl, především potom výroba hliníkových slitin, křemičitanů, léků a farmaceutických výrobků. V oblasti služeb se na exportu kromě služeb finančních nejvíce podílelo letectví, lodní doprava a turistický ruch.

Island air, autor: eye of einstein

Prudký růst islandské ekonomiky byl zaznamenán v roce 2003 a trval až do roku 2007, kdy začal ekonomický vývoj ostrova znatelně zpomalovat. Jednou z příčin zmíněného růstu ekonomiky byly rozsáhlé investice do stavby vodní elektrárny a do hutního průmyslu. Tyto obrovské investiční akce však omezily vydávání výrazných investic do dalších oborů, což v konečném důsledku způsobilo na přelomu let 2007 a 2008 první pokles investičních objemů. Současné islandské hospodářství postihuje vážná krize. Tuto krizi provází inflace, nestálost islandské koruny a omezení veřejných úspor. Navrhovanou cestou z krize by se měla reforma státem dotovaného fondu bydlení. Výhled ohodnocení důvěryhodnosti Islandu týkající se vydávání vládních bondů a depozit zahraničních měn v islandských bankách byl v březnu 2008 označen negativním stupněm. Nestabilitu islandské měny by podle některých odborníků omezilo přijetí eura, Island nicméně není členem EU a jeho současná hospodářská situace znemožňuje ani jeho přijetí do monetární unie.

Islandská koruna, autor: Thorsten Schmidt

Hlavní příčinou současné islandské bankovní krize je silný dopad bankovních spekulací, se kterými se malý stát, kterým Island je, velmi těžko vyrovnává. Tři největší islandské komerční banky se v období let 2003 – 2006 extrémně zadlužily a získávat další úvěry je pro ně nyní značně problematické. Následovalo závratné zvýšení úrokové sazby centrální banky. Jedním z aktů pomoci Islandu byla půjčka od Švédska a od Mezinárodního měnového fondu. Obyvatelé Islandu vyjadřovali svoji nespokojenost s přístupem vlády k řešení krize rozsáhlými demonstracemi. Následkem přetrvávajících nepokojů islandská vláda padla. Jakým směrem se bude další vývoj islandské ekonomiky ubírat, je otázkou velmi nejistou.

autor: Lenka Urgošíková