Moluky

Obecně o Molukách

Moluky jsou souostrovím v Indonésii. Nacházejí se východně od Celebesu, západně od Nové Guiney a severně od Timoru a jsou součástí Malajského souostroví. Číňany a Evropany jsou ostrovy historicky nazývány jako „Ostrovy koření“, ale to nejen Moluky, ale i ostatní ostrovy. Většina ostrovů je hornatá, některé s aktivními vulkány a podnebí je zde vlhké. Vegetace těchto malých a úzkých ostrovů obklopených mořem je velmi bujná. Rostou zde deštné pralesy, ságo, rýže, a známá koření – muškátový oříšek, hřebíček nebo např. muškátový květ. Ostrovy mají rozlohu 77,990 km^^2^^ pevniny a 776,500 km^^2^^ moře. Devadesát procent území je tedy tvořeno mořem.

Pohled na krajinu, autor: Eustaquio Santimano

Provincie

V turistické literatuře se uvádí, že Molucké ostrovy mají 999 ostrovů. Severní Malucké provincie jsou : Ternate, hlavní ostrov, Bacan , Halmahera – s 20,000 km2 je to největší ostrovo Moluckých ostrovů, Morotai , Obi Islands, Sula Islands, Tidore. Molucké provincie: Ambon Island-hlavní ostrov, Aru Islands, Babar Islands, Banda Islands, Buru, Kai Islands, Kisar, Leti Islands, Seram, Tanimbar Islands, Wetar.

Geologie

Moluky jsou z geologického hlediska jednou z nejaktivnějších oblastí na světě, což je způsobeno jejich polohou na střetu litosférických desek. Leží v oblasti zvané Wallacea, mezi šelfy Sunda a Arfura. Mnoho ostrovů je geologicky mladých, od jednoho milionu do patnácti milionů let. Také se od zbytku Indonésie odlišují tím, že jsou menší a korálové útesy jsou zde v nejhlubších mořích světa. Výskyt rostlin a živočichů je zde omezený a najdeme zde zejména endemity. Také je čím dál větší tlak na přírodu ostrovů neustálým rozvojem,a to i když nemají Moluky takové přírodní bohatství jako zbytek Indonésie. Na Molukách žije 2,1 milionu obyvatel.

Geologicky aktivní oblast, Eustaquio Santimano

Halmahera

Halmahera (také Jilolo nebo Gilolo) je největší z tisíce Moluckých ostrovů. Má rozlohu 17,780 km² a počet obyvatel je 162,728 (údaj z roku 1995). Obyvatelstvo je z 50 % křesťanského a z 50% muslimského vyznání. Na ostrově jsou dva zlaté doly, které vlastní australská společnost Newcrest Mining. Důl Gosowong byl v provozu od června 1999 do května 2002. Důl Toguraci zahájil činnost v roce 2004. Tento důl byl příčinou konfliktu mezi místními obyvateli a těžařskou společností. Důl je totiž umístěn v zalesněné oblasti, která je, dle místních obyvatel chráněna indonéskými zákony. V roce 2004 tehdejší prezident vydal dodatek k těmto zákonům, který zaručuje těžařské firmě, že je její činnost v souladu se zákonem. Následovaly protesty místních obyvatel, které byly krvavě potlačeny. Obyvatelé však v roce 2004 začali s novými protesty. V těžbě niklu a kobaltu se na ostrově angažuje firma Weda Bay Minerals, která zde chce otevřít doly. Projekt je stále ve fázi rozvoje, firma předpokládá, že těžba bude trvat nejméně dvacet pět let po otevření dolu.