Historie Egypta

Dějiny Egypta jsou střídavým příběhem o sjednocování a vnitřním sváru. Přesto však jazyk, náboženství a kultura této země vykazují kontinuitu, jaká nemá na Blízkém východě obdoby.
Dějiny Egypta se podle historiků dělí na 32 vládnoucích dynastií. Podle pověstí se samotný vznik země datuje od sjednocení Horního a Dolního Egypta prvním faraónem Menim. Historikové však tvrdí, že Egypt vzniknul samovolně se zvětšující se pouští a soustředění obyvatelstva okolo Nilu. Společenství lidí si posléze vynutilo společného panovníka a sloučení oblastí.

Stará říše

Stará říše, první období egyptské jednoty, trvala pět set let. V této době vzniklo známé a tajemné hieroglyfické písmo. A nejen to, Stará říše představovala pro Egypťany zlatý věk. Největší rozkvět, za kterým stál především faraón Džoser, se datuje právě sem a patří k němu například systematické zavlažování půdy, byl zaveden systém náboženských předpisů, jeden jazyk a jedno písmo.

Memfis – hlavní město – se stalo centrem kultury a především rozvoje a faraóni 3. a 4. dynastie si tady nechávali vystavět mohutné pyramidové hrobky. Do tohoto období se datuje také stavba Velké sfingy v Gíze. V pozdějších dynastiích se pyramidy už nestavily, panovníci využívali finance na budování chrámů kvůli poctě bohu Slunce – Rea. Na sklonku vlády v 6. dynastii se ale Memfis zhroutila a následovalo období plné zmatků, chaosu a občanských válek. Znepřátelení vládci sídlili v Herakleopolisu a Thébách a tyto zmatky ukončil až Mentuhotep I., který svou zemi dokázal znovu sjednotit.

Střední a Nová říše

V období Střední říše (2040 – 1786 př.n.l.) se centrem stávají Théby, jejichž bůh Amon byl ztotožněn s Reem. Za vlády 12. dynastie získal Egypt území na jihu a na severu navazoval obchodní a diplomatické vztahy s Levantou. Za 15. dynastie se centralizovaná vláda opět zhroutila a Nilská delta, oblast, kde žilo nejvíce lidí, byla rozdělena na několik menších území, kde panovali královští správcové. Netrvalo dlouho a celý Egypt byl pod nadvládou cizích panovníků. V Thébách se zformovalo malé centrum nezávislých panovníků (17. dynastie), když ve zbytku země vládnuli Hyksósové (15.dynastie). Hyksósové však přinesli do Egypta i dobré věci, například těžbu bronzu a dvoukolé vozy, které výrazně ulehčovaly práci.

Vláda Hyksósů skončila s jejich posledním králem Kamosem, který rozšířil území na sever od Théb až nakonec s pomocí svého bratra ovládli celou deltu Nilu. Na jejich úspěchy navázali další panovníci, pro orientaci například královna Hatšepsut nebo Ahmos.

Toto období bylo doprovázeno rozsáhlým stavebním rozvojem a za vlády Thumotse I. se centrem vlády opět stala Memfis. V Karnaku byl vybudován rozlehlý chrámový komplex a v Údolí králů si faraóni Nové říše nechávali zřizovat svá pohřebiště. Síla boha Slunce stále rostla a proto vedla k úpadku uctívání ostatních egyptských bohů. Nadešla však epidemie moru a když na ni zemřelo několik příslušníků královského rodu, Egypťané to dávali za vinu rozezleným zapomenutým bohům.

Od úpadku a nesamostatnosti do současnosti

Po zániku Nové říše roku 1069 př.n.l. následovala čtyři století vnitřních svárů, kdy byl Egypt ovládán z Libye, Núbie a Asýrie. Zemi sjednotil až panovník Psammetik I. v 7.st.př.n.l. Poté Egypt dobyli Peršané a on několik století později si země nabyla opět svou nezávislost. Významnou mocností se pak stala až za vlády Ptolemaiovců (4.st.př.n.l.), což byla dynastie založená jedním z generálů Alexandra Velikého.

Později, ve středověku sláva Egypta jako takového upadla. Od roku 525 př.n.l. je Egypt součástí Perské říše a panovníkem se stává Alexandr Makedonský. Od roku 640 byl pod nadvládou Arabů a následná islamizace a potlačování křesťanství udávají směr dalšímu vývoji. Ve 12. století je dobyt křižáky, v 16. st. pak Turky. V období od 16. – 18. století Egypt patří pod Osmanskou říši a roku 1768 jej dobývá Napoleon Bonaparte. Po Napoleonově porážce se ujímá vlády otec moderního Egypta – Mohamed Alí. Za první světové války zůstává Egypt pod nadvládou Anglie a po druhé světové válce začíná budovat svoji vlastní arabskou republiku.