Vsetín

O městě

Vsetín se rozkládá mezi Vsetínskými, Vizovickými a Hostýnskými vrchy na řece Vsetínská Bečva.
Rozkládá se na ploše 5 761 hektarů a má okolo 28 500 obyvatel.
Ve Vsetíně se pořádají kulturní akce jako je Mezinárodní folklorní festival Vsetínský Krpec, Valašské záření nebo Jazzový festival.
Slavnými vsetínskými rodáky jsou František Sova, Josef Černocký, Michal Urbánek, František Hlavica, Emil Hlavica, Rudolf Hlavica, Matouš Václavek, Antonín Kaderka nebo Josef Sousedík.

Soutok Vsetínské Bečvy a Bystřičky, autor: Pkotrla

Historie

Historie Vsetína se podle písemných záznamů začíná psát koncem 13. století, kdy se objevuje první zmínka o městečku Setteinz.
Název Vsetín se poprvé objevuje až v roce 1396.
Ve 13. a 14. století nastal první příliv přistěhovalců, který trval až do 16. století.
Ve 14. století zde byla také založena tvrz, která byla v 16. století přestavěna na zámek.
Na počátku 17. století se vlády na Vsetínem ujal Albrecht z Valdštejna. Ten se neúspěšně pokusil o jeho rekatolizaci. To se mu však nepodařilo a Valdštejn byl v roce 1612 přiměn k vydání různých privilegií pro obyvatele Vsetína.
Během následné třicetileté války k četným protihabsburským povstáním a rebeliím, které vyvrcholily v roce 1644.
Dne 15. 2. 1644 došlo ve Vsetíně k popravě 200 účastníků povstání. Tato událost je dodnes považována za jednu z největších poprav v historii Českého státu.
Ani poté co se Vsetín stal majetkem hrabat z Illésházy, nedošlo ke zklidnění situace, jelikož ti se opět pokusili o rekatolizaci Vsetína. Celou situaci vyřešil až toleranční patent vydaný císařem Josefem II. v roce 1781.
V 19. století zasáhla Zlín, ostatně stejně jako celý Český stát, průmyslová revoluce. Okolní lesy přímo vybízely k využití jejich bohatých zásob dřeva. Byly stavěny pily, postaven cukrovar, továrna na sirky a sklárny.
Koncem 19. století byla postavena také řada veřejných objektů jako jsou školy, nemocnice, knihovna, elektrárna, vodovod apod. Na stavbě měl svůj podíl i budoucí první československý prezident T. G. Masaryk.
Na počátku 20. století byl Vsetín vyhlášen krajským městem a jeho rozvoj dále pokračoval. Ten byl však přerušen světovou hospodářskou krizí ve 30. letech, kdy zanikl dřevařský závod.
V roce 1937 byla ve městě postavena Zbrojovka a díky ní se město rozrůstalo i za druhé světové války.
Zaměření města pouze na Zbrojovku se však velmi projevilo v poválečném období, kdy byl ve městě nedostatek obchodů, škol, nemocnic a především bytů. Po únoru 1948 se situace ještě zhoršila.
Teprve výstavba panelových sídlišť mezi lety 1960 až 1990 problémy s byty vyřešila a počet obyvatel Vsetína se zdvojnásobil.

Památky

Barokní zámek – původně tvrz pravděpodobně ze 14. století.
V 16. století k ní byl přistavěn renesanční zámek. Zpočátku sloužil jako sídlo úředníků, v roce 1708 byl vypálen uherským vojskem. V letech 1732 až 1733 byl upraven do barokního slohu a o sto let později přestavěn v klasicistním stylu, ve stejné době byl u zámku založen i park se vzácnými dřevinami. Počátkem 20. století zámek opět vyhořel a jeho oprava se tentokráte nesla v pseudorenesančním stylu. Jeho věž je nejvýraznější vsetínskou dominantou.
Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie – pochází ze 17. století a měl být původně zámkem. V roce 1689 byl však věnován církvi a ta rozhodla o přestavě zámku na kostel. Ta ale byla neustále odkládána a došlo k ní až v 19. století.
Maštaliska – je bývalý Panský dvůr z roku 1710. Nachází se na Horním Náměstí a stojí před ním památník obětí valašských bouří ze 17. století.
Stará radnice – postavena na místě původní dřevěné radnice v první polovině 18. století. Nachází se na Horním náměstí a sídlí zde galerie a zasedací síň pro slavnostní příležitosti.
Evangelický kostel Dolního sboru – je toleranční kostel postavený v letech 1782 až 1783.
Evangelický kostel Horního sboru – byl postaven v roce 1827.
Na konci 19. století byl přestavěn v novorenesanční stylu.
Hvězdárna – postavena v 50. letech 20. století. Poprvé zpřístupněna veřejnosti v roce 1950. Jsou zde pořádány přednášky a besedy pro širokou veřejnost.
Kamenný kříž na Dolním náměstí – pochází z roku 1775
Barokní kamenná socha Neposkvrněného početí Panny Marie na Horním náměstí

Vsetínský zámek, autor: Pkotrla

autor: Jana Mrkvíková