Šumava

Přírodní památka – Povydří na Šumavě, autor: fesoj

Šumava se rozkládá v jihozápadní části České republiky při hranicích s Německem a Rakouskem. Tvoří ji dvě pohoří – Šumava a Český les. Je dlouhá asi 125 km a v nejširších místech dosahuje šířky až 45 km. Rozděluje se na několik částí: Šumavské pláně, Vltavickou brázdu, Železnorudskou, Želnavskou, Boubínskou a Trojmezenskou hornatinu.
Nejvyšší horou Šumavy je Plechý (1378 m. n. m.) na české straně a na bavorské straně Velký Javor (1445 m. n. m).
V roce 1962 byla Šumava vyhlášena chráněnou krajinou oblastí a v roce 1991 dokonce Národním parkem, který je svou rozlohou 685 km2 největší v České republice.
Na území Šumavy se nachází celkem 10 přírodních rezervací:
Boubínský prales, Jezerní Slať, Buková slať, Mlynářská slať, Rokytské slati, Trojmezná hora, Černé a Čertovo jezero a Mrtvý luh.
Pramení zde řeky Úhlava a Vltava.

Historie

První obyvatelé se na území Šumavy usídlili již ve starší době bronzové. Osídlení trvalo až do dob Keltů, ale po jejich odchodu byla Šumava dlouho považována za liduprázdnou.
To se změnilo až koncem 5. století s příchodem Slovanů na české území.
V 6. až 10. století pronikají Slované hlouběji na území Šumavy, což dokazuje například Hrad Kašperk.
Kvůli bohaté síti obchodních stezek zpočátku kolonizace Šumavy souvisela pouze s obchodem. Ve 14. století, ale nastal rozmach hornictví. Těženo bylo hlavně zlato a stříbro. Šumava v tomto období zažívá obrovský rozkvět.
Za dob husitských válek byla Šumava centrem revolučního hnutí.
Města jako Tábor, Klatovy, Vodňany byly věrnými husitskými stoupenci.
V 17. a 18. století dochází k osidlování i vyšší horských oblastí Šumavy a v menší míře se zde rozvíjí výroba skla a těžba dřeva.
Průmyslová revoluce v 19. století se Šumavy příliš nedotkla, což mělo za následek hromadný odchod obyvatelstva do rozvinutějších oblastí. Konec 19. a počátek 20. století přinesli Šumavě i něco pozitivního. Především nastal rozvoj turistiky, což mělo za následek, že Klub Českých turistů zde nechal postavit několik chat a rozhleden.
V období 1. a 2. světové války bylo mnoho míst na Šumavě zničeno, mnoho vesnic srovnáno se zemí a Šumava tak získala podobu jaká je známá dodnes.

Pohled ze západní věže hradu Kašperk, autor: fesoj

Zajímavosti

Na Šumavě najdeme nesčetnou řadu zajímavých míst, staveb a památek. Jen jejich výčet by vydal na dlouhý seznam.
Uvést si můžeme ty nejzajímavější místa Šumavy:
Antýgl – je významnou turistickou křižovatkou. V 15. století tu stála malá osada, později zde vznikla sklářská huť. Leží na řece Vydra pod stejnojmenným vrchem.
Bílá strž – leží nedaleko Černého jezera. Jedná se o 13 m vysoký vodopád na Bílém potoce, je jediným vodopádem na Šumavě. V roce 1972 tu byla vybudována Národní přírodní rezervace.
Boubínský prales – třetí nejstarší přírodní rezervace v České republice vyhlášená roku 1858. Má rozlohu 666 ha, leží na svazích hor Boubín a Pažení. Okolo jádra pralesa vede naučná stezka o délce 4 km s 9 zastávkami – U Jezírka, Chůdové kořeny, Král smrků, Lovecký chodník, Lukenská cesta, Jedle, Zvířena, Rostlinstvo a Ochrana lesa.
Bučina – dnes již neexistující nejvýše položená osada na Šumavě z druhé poloviny 18. století zanikla po druhé světové válce. Na jejím místě najdeme kapličku s odpočívadlem.
Je nejdeštivějším místem Šumavy.
Březník – původně dřevěná hájovna z roku 1804, později přestavěna na budovu kamennou. Bývala součástí dřevařské osady, která se ale nedochovala. V dnešní době v budově sídlí informační středisko národního parku a expozice spisovatele Karla Klostermanna.
Čeňkova pila – původně vodní pila z 19. století v roce 1912 přestavěna na vodní elektrárnu. Nedaleko elektrárny stojí smrk zasazený skladatelem Bedřichem Smetanou při návštěvě majitele v roce 1867.
Přehrada Lipno – rozprostírá se mezi obcemi Lipno nad Vltavou a Želnava. Svou rozlohou 4650 ha je největší vodní plochou v České republice.
Obří hrad – pochází ještě z dob keltského osídlení. Jedná se o nejvýše položené hradiště v České republice pocházející z 1. až 2. století. Leží na vrchu hory Valy.
Pramen Vltavy – nejdelší řeka České republiky pramení na úpatí Černé hory.
Sedlo – jsou pozůstatky pevnosti z dob osídlení území Kelty.
Vintířova skála – je starým poutním místem na vrcholu hory Březník.
Zhůří – je bývalá královská rychta. Dnes zde stojí kaple Nejsvětější Trojice a pomník americké armády.

autor: Jana Mrkvíková