Orlické hory

Orlické hory se nachází v severovýchodních Čechách při polských hranicích. Z geologického hlediska jsou rozděleny na tři části – Mladkovská hornatina, Bukovohorská hornatina a Deštenská hornatina. Deštenská hornatina je nejvyšší a nejrozsáhlejší částí Orlických hor.
Nejvyšším vrcholem Orlických hor je Velká Deštná s nadmořskou výškou 1115 m. Dalšími vrcholy jsou Malá Deštná (1090 m), Jelenka (1097 m), Vrchmezí (1084 m), Anenský vrch (995 m), Adam (765 m), Studený (720 m), Buková hora (958 m), Suchý vrch (995 m) a řada dalších.
Orlické hory získaly svůj název podle řeky Orlice, která jimi protéká a je součástí labsko-oderského rozvodí.
V roce 1969 byly Orlické hory vyhlášeny chráněnou krajinou oblastí, která zahrnuje celkem 19 menších území.

Velká Deštná, autor: Darwinek

Historie

Podle archeologických nálezů bylo území Orlických hor osídleno již v pravěku. Významnější osídlení se Orlické hory dočkaly až od 9. a 10. století. V této době oblast patřila rodu Slavníkovců, který byl vyvražděn. Poté se oblast dostala do držení pražských knížat a poté rodu Vršovců, které postihl stejný osud jako Slavníkovce.
Oblast Orlických hor byla významná pro své četné obchodní stezky vedoucí do polského Kladska, ale nebyla příliš obydlena. Z toho důvodu zde byla řada klášterů a celá oblast byla osidlována uměle.
Období mezi 13. až 15. stoletím se neslo ve znamení budování hradů a zakládání sídel a měst. V této době byla založena města Dobruška, Rychnov nad Kněžkou, Vamberk aj.
Ve stejné době dochází v Orlických horách i k rozvoji průmyslu a to především v oblasti plátenictví a sklářství.
V 17. století se oblasti Orlických hor citelně dotkla třicetiletá válka. Spor o kostel v Broumově zavdal jednu z příčinu k pražské defenestraci a stavovskému povstání v roce 1618.
V 18. a 19. století se Orlické hory staly jedním z významných center národního obrození a působila zde řada významných českých osob.
19. století se také ale neslo ve znamení dalšího průmyslového rozvoje, tentokráte v oblasti bavlnářství.
Koncem 19. a počátkem 20. století se začíná rozvíjet turistika. Jsou budovány první turistické stezky a první lyžařská střediska. K největšímu rozvoji lyžařství však došlo až mezi první a druhou světovou válkou.
V současnosti jsou Orlické hory a jejich turistická střediska velmi oblíbená u českých i zahraničních turistů.

Památky

Orlické hory jsou díky své dlouhé minulosti bohaté především na sakrální památky, ale i na objekty dochované z válek.
Zde si uvedeme jen několik z nich:
Pevnost Bouda – je tvrz u Suchého vrchu, dochovaná v původní podobě.
Pevnost Hanička – tvrz nacházející se u Rokytnice v Orlických horách. Přístupná veřejnosti je od 60. let.
Pevnost Skutina – je nedokončená tvrz nacházející se u osady Sněžná.
Pevnost Dobrošov – je rozdělena na dělostřelecký a pěchotní srub.
Kostel Nejsvětější Trojice (Klášterec nad Orlicí) – je nejstarším kostelem Orlických hor. Na jeho místě původně stával klášter z konce 13. století. Samotný kostel byl postaven v roce 1452.
Kostel sv. Jiří (Kunvald) – původní dřevěný kostelík pocházel ze 14. století, ale byl zničen vichřicí. Nynější kostel byl vystavěn v roce 1605. V polovině 18. století byl přestavěn do barokního slohu.
Kostel Všech Svatých (Rokytnice v Orlických horách) – stavba z let 1679 až 1684 stojí na místě původní dřevěné svatyně ze 14. století, která roku 1661 shořela.
Kostel Nejsvětější Trojice (Rokytnice v Orlických horách) – byl postaven na počátku 17. století Kryštofem Maušvicem.
Kostel sv. Filipa a Jakuba (Nebeská rybná) – kostel postavený v letech 1849 až 1857 v klasicistním slohu je jediný svého druhu v Orlických horách.
Kostel sv. Matouše (Jedlová) – původní dřevěný kostelík byl vystavěn roku 1636. Základy nynějšího zděného kostela byly položeny o sto let později, roku 1737 a o čtyři roky později byl kostel dokončen.
Kostel Dobrého Pastýře (Zdobnice) – pochází z druhé poloviny 18. století.
Kostel Nejsvětější Trojice (Říčky) – byl postaven na konci 18. století na místě původní dřevěné kaple.
Kostel sv. Kateřiny (Kačerov) – na jeho místě stála původně renesanční kaple. Kostel byl postaven v letech 1796 až 1798.
Kostel Proměnění Páně (Slatina nad Zdobnicí) – barokní kostel z roku 1699 stojící na místě původního dřevěného kostelíka ze 14. století.

Trvz Bouda, Vstupní objekt K-S 22a „Krok“, autor: JanMaly

Kostel Proměnění Páně ve Slatině nad Zdobnicí, okres Rychnov nad Kněžnou, autor: Josef Plšek

autor: Jana Mrkvíková