Lipno

Lipno, autor: andrijbulba

Historie

První zmínky o nápadu zkrotit horní tok řeky Vltavy se objevili již na počátku 19. století. Ale návrh prokopat průplav mezi Vltavou a Dunajem se velmi rychle projevil jako nereálný. Teprve až roku 1892 přišel ing. Daniel s návrhem zřízení vodní nádrže. Po dlouhých dvanácti letech došlo konečně k projednávání výstavby, ale ta kvůli odporu majitelů místních pozemků nemohla být uskutečněna.
K návrhu zřídit přehradu ve vrátilo až ve 30. let 20. století, ale jeho realizace byla přerušena válkou, a tak první přípravné práce na budování vodní nádrže začaly až roku 1946. Svou konečnou podobu návrh získal v roce 1948 a k oficiálnímu začátku výstavby došlo v roce 1952. Dokončena byla v roce 1959.

Poloha, technické rozměry

Vodní nádrž Lipno se nachází v Chráněné krajinné oblasti Šumava. Svou rozlohou se jedná největší vodní plochu v České republice.
Technické rozměry Lipna jsou: rozloha 4650 hektarů, nadmořská výška 726 m, hloubka 21,5 m, objem 306 m3, délka přehradní hráze 296 m.

Elektrárna

V hloubce 160 m, zasazena ve skále se nachází elektrárna, která vyrábí levnou a hlavně ekologickou elektřinu. Skládá se ze dvou Francisových turbín, každé o výkonu 60 MW. Ty jsou schopny dosáhnout plného výkonu během neuvěřitelných 226 vteřin. Centrální dispečink elektrárny je umístěn ve Štěchovicích.

Rekreace

Vodní nádrž Lipno patří k nejvyhledáva­nějším místům pro letní, ale i zimní rekreaci.
V létě je Lipno rájem pro příznivce takových vodních sportů jako je jachting, rafting, vodní slalom, windsurfing nebo plachtění.
V zimě si zde zase na své přijdou příznivci hokeje, bruslení či běžek.

Lipno, autor: donald judge

Zajímavosti v okolí

V okolí přehrady se nachází mnoho turisticky zajímavých míst, které rozhodně stojí za to navštívit. Zde jsou některé z nich.

Pomník Adalberta Stiftera – bronzová socha slavného rodáka se nachází v Horní Plané. Pochází z roku 1906.
Pomník a nádrž Josefa Rosenauera – byl postaven na památku tvůrce Schwarzenberského plavebního kanálu. Leží mezi Novým Údolím a Třístoličníkem.
Rosenauerova kaplička – leží u Schwarzenberského plavebního kanálu. Je místem, kde se prý stavitel často modlíval.
Medvědí kámen – stojí u Jeleních vrchů na Medvědí stezce. Byl postaven jako uctění památky posledního medvěda na Šumavě v roce 1856.
Pomník Antonína Měsíčka – nachází se u cesty Pásečná – Výtoň.
Vybudován na počest četnického důstojníka z Rychnůvka.
Vodopády sv. Wolfganga – tento nádherný pohled lze nalézt kousek od Vyššího Brodu.
Ekopark – navštívit jej můžeme ve Stožci a prohlédnout si zde ukázky šumavské fauny a flory.
Geopark – leží hned vedle Ekoparku. Zde se seznámíme s geologickou skladbou Šumavy.
Pošumavská jižní dráha – nalézá se v Novém údolí. Má pouze dvě stanice, doba jízdy trvá jen 24 vteřin, trať je dlouhá 105 m a replika parní lokomotivy je poháněna lidskou silou.
Křížová cesta – vede na kopec Svatá Marta a byla vybudována roku 1894.
Kaple Stini a misijní kříž – stojí nedaleko Dolní Vltavice. Kaple je postavena v barokním slohu a pochází z konce první poloviny 17. století. Jsou zde pochovány oběti moru. Misijní kříž tu stojí od roku 1869 jako památka na misie.
Kostel božího Těla – gotická stavba z roku 1348. Nejprve byla počátkem 16. století přestavěna v pozdněgotickém a koncem 19. století v novogotickém slohu. Na severní straně kostela se dochovala původní malba ze 14. století.
Kostel neposkvrněného početí Panny Marie – kamenný kostel z konce 18. století se nachází v obci Černá v Pošumaví. Před kostelem stojí památník obětem první světové války.
Kostel sv. Bartoloměje – stojí ve Frymburku. Postaven byl již roku 1277. V polovině 16. století byl přestavěn do slohu pozdněgotického. Samotný interiér kostela se nese v duchu baroka.
Kostel sv. Štěpána – původně dřevěná stavba na Kvildě z roku 1765. Ta zde stála až do roku 1889, kdy obec zachvátil požár a kostel lehl popelem. O dva roky později byl kostel znovu postaven. Z původního kostela se podařilo zachránit oltářní obraz sv. Štěpána, který je umístěn v novém kostele.
Kostel sv. Markéty – mohutná stavba v Horní Plané tu stojí již od roku 1374. Svou konečnou podobu, ale dostal až začátkem 18. století. Má dva oltáře a kazatelnu v barokním slohu.

autor: Jana Mrkvíková