Krušné hory

Krušné hory leží na severozápadě České republiky při hranicích s Německem. Sousedí s Českým Švýcarskem, Českým Středohořím, Mosteckou pánví, Doupovskými horami a Slavkovským lesem. Pramení zde řeky Chomutovka, Bílina, Plesná, Svatava a řada dalších. Pyšní se celou řadou přírodních parků jako jsou například Jelení Vrchy, Leopoldovy Hamry, Zlatý kopec a národních přírodních rezervací jako Božidarské rašeliniště, Velké jeřábí jezero, atd.
Svým podnebím patří Krušné hory mezi nejchladnější oblasti Česka.
Nejvyšší horou Krušných hor je Klínovec s nadmořskou výškou 1244 m, ležící nedaleko hraničního přechodu Boží Dar. V roce 1817 byla na jeho vrcholu postavena 24 m vysoká rozhledna.

Krušné hory v zimě, autor: Thomas

Historie

Krušné hory byly již odedávna známé svými důležitými obchodními stezkami, ale co se týče jejich osídlení, bylo tu obyvatel jen poskrovnu. Ve 12. století se zde sice díky kolonizačnímu postupu církevních řádů vybudovalo několik klášterů, ale na počet stálého obyvatelstva to mělo jen pramalý vliv. Krušných hor se ani příliš nedotkla zemědělská kolonizace ve 13. století a ani hornická kolonizace v 15. století. Bohatá naleziště přírodních zdrojů, hlavně hnědého uhlí a stříbra, byla objevena až o něco později.
Během husitských válek stály města, mimo Chebu a Ústí nad Labem, v Krušných horách na straně krále a to až do dobytí města Chomutov, kdy se situace otočila.
Po skončení husitských válek nastává velký rozvoj hornictví, především v těžbě stříbra a cínu. V Jáchymově byla postavena mincovna, které se v 16. století zmocnil rok Šliků. Jáchymovský tolar se krátce na to stal všeobecně uznávaným platidlem. Z Jáchymova se tak stalo nesmírně bohaté město.
Těžba stříbra a cínu trvala až do konce 16. století, pak ale vlivem nepříznivé předbělohorské doby nastal úbytek obyvatelstva a to vedlo k úpadku hornictví. Oproti tomu se začala rozvíjet výroba barev, krajek, korálků, knoflíků a plátna.
K opětovnému rozvoji hornictví došlo opět až v 19. století díky objevu radia.
Rozsáhlá těžba nerostných surovin po celá staletí měla na území Krušných hor neblahé následky. Hory byly téměř zdevastovány. V dnešní době se hory pomalu regenerují, ale bude trvat ještě dlouhou dobu, než budou opět zdravé.

Města

V Krušných horách najdeme z pohledu cestovního ruchu celou řadu význačných měst s bohatou historií. Jsou to například Karlovy Vary, Františkovy lázně, Mariánské lázně, Jáchymov, Chomutov, Cheb, Ústí nad Labem, Kraslice, atd. poskytující turistům celou řadu významných památek a zajímavostí.

Zajímavosti a památky

Blatenský příkop – je 12 km dlouhý vodní příkop vybudovaný v 16. století kvůli těžbě rudy. Podél příkopu vede naučná stezka z Božídarského rašeliniště až do Horní Blatné. Spatřit zde můžeme řadu obnovených technických objektů.
Božidarské rašeliniště – jedná se o komplex rašelinišť mezi Božím Darem a Rýžovnou. Je to národní přírodní rezervace na jejímž území vede naučná stezka, která informuje o fauně a flóře na území rašeliniště. Největší dominantou rašeliniště je Božidarský Špičák (1115 m. n. m.), který je nejvyšší čedičovou kupou ve střední Evropě.
Jáchymovské peklo – jsou doly v nichž v mezi lety 1938 až 1961 těžili političtí vězni uran ve strašlivých podmínkách. Díky hornickému spolku Barbora vznikla naučná stezka mapující dějiny uranových dolů. Začíná na jáchymovském náměstí, součástí stezky je i důl Svornost, ve kterém se dodnes těží.
Stezka končí na kopci, kde kdysi stával hrad Freudenstein v němž se v roce 1519 razily první tolary. Zajímavá je i královská mincovna a muzeum.
Vlčí jámy – je naučná stezka začínající na náměstí Svatého Vavřince v Horní Blatné a končí v té samé obci u muzea. Má 7 zastávek a je 5,5 km dlouhá. Největší propadlina Vlčích jam vznikla v dole Wolfgang, je 120 m dlouhá a 14 m široká.
Propadliny vznikly zřícením stropů komor při těžbě rudy.
Součástí stezky je i Blatenský vrch s rozhlednou.
Přírodní park Jelení Vrch – rozkládá se na ploše 36 km2 a navazuje na přírodní park Přebuz. Nalezneme zde Velký močál, zbytky dolů cínu a zajateckého tábora z druhé světové války.

Blatenský vrch, autor: Tuten

autor: Jana Mrkvíková