Králický Sněžník

Králický Sněžník je třetím nejvyšším pohořím v České republice. Tvoří přirozenou hranici mezi Českem, Moravou a Polskem. Jeho sousedícími pohořími jsou Orlické hory a Rychlebské hory. Nadřazenou horskou soustavou Králického Sněžníku jsou Jeseníky.
Nejvyšším vrcholem je stejnojmenná hora Králický Sněžník s nadmořskou výškou 1424 m. Druhým nejvyšším vrcholem je Malý Sněžník (1338 m). Dalšími vrcholy jsou Sušina (1321 m), Souš (1224 m), Klepý (1143 m), Podbělka (1307 m), Sviní hora (1231 m), Jelení vrch (936 m), Tetřeví hora (1251 m), atd.
V Králickém Sněžníku pramení řeky Morava, Nysa Klodzka a Lipkovský potok.
Oblastí Králického Sněžníku prochází tři hlavní evropská povodí mezi Baltským, Severní a Černým mořem.
V roce 1990 byl Králický Sněžník vyhlášen národní přírodní rezervací.

Pohled na masiv Králického Sněžníku z Hory Matky Boží nad městem Králíky, autor: Marek Stránský

Památky, zajímavosti

Králická pevnostní oblast – byla vybudována ve 30. letech 20. století na obranu české hranice před Německem. Táhne se od vrchu Maliník k Zemské bráně. Má tři pevnosti – Hůrka, Bouda a Adam. Inspirací pro její stavbu našli architekti v Magnitově linii ve Francii. V současné době je zde umístěno Muzeum čs. opevnění KS – 14 a Vojenské muzeum Králíky.
Klášter Na Hoře Matky Boží – je nejvýznamnější barokní památkou Králického Sněžníku. Klášter byl postaven na poutním místě nad městem Králíky na přelomu 17. a 18. století.
V roce 1846 byla velká část kláštera poničena požárem, ale klášter byl ihned opraven do původní podoby.
Od nástupu komunistů v 50. letech 20. století klášter chátral. Od úplného zániku jej zachránil koncem 80. let místní rodák Franzi Jentschkem, který založil Nadaci Hory Matky Boží F. Jentschkeho a v roce 2002 jej již plně zrekonstruovaný předal do rukou řádu redemptoristů, kteří jej spravují dodnes.
Rozhledna na Křížové hoře – rozhledna vysoká 25 m byla zprovozněna v roce 2007 a ihned se stala dominantou celého okolí. Na jejím místě v minulosti stával dřevěný kostelík a restaurace.
Rozhledna na Suchém vrchu – je nejmohutnější rozhlednou v kraji. Byla postavena v letech 1931 až 1932 a měří 32 m.
Původně byla budována jako vodárenská věž.
Rozhledna na vrchu Val – je rozhledna vysoká 34 m ležící nedaleko Kláštera Na Hoře Matky Boží.

Rozhledna Suchý vrch, autor: Tomasa

autor: Jana Mrkvíková