Kladno

Logo závodu Poldi Kladno, autor: sambeckwith

O městě

Kladno, největší město středočeského kraje, se rozkládá v malebné krajině a téměř celé je obklopené lesy. Leží v převážně v rovinaté krajině a neprotéká jím žádná větší řeka, pouze několik potoků.
Kladno se proslavilo především těžbou černého uhlí, jehož naleziště jsou prakticky po celém městě. V současné době je ale již těžba zastavena.
Kladno se také pyšní řadou slavných rodáků. Mezi ně patří například animátor Zdeněk Miler, politik Petr Pithart, malíř Cyril Bouda nebo světově proslulý hokejista Jaromír Jágr.

Historie

O vsi Kladno se první písemné zmínky objevují již ve 14. století. V polovině 16. století se vsi dostalo výsady městského znaku a bylo povýšeno na městečko.
Kladno během 14. až 18. století často měnilo majitele. Nejdéle město měl v držení benediktinský řád mnichů z Břevnovského kláštera, který zde nechal vybudovat řadu významných památek.
V 19. století Kladno velmi zasáhla průmyslová revoluce a z původně malého zemědělského městečka se postupně stává jedna z nejvýznamnějších průmyslových oblastí v Českém království, především díky těžbě černého uhlí. Následkem toho bylo Kladno roku 1870 povýšeno na královské horní město.
Před první světovou válkou, ale i po ní získávalo Kladno ráz moderního města. Až druhá světová válka rozvoj města zastavila. V té době byl osud Kladna úzce spjat s osudem nedaleké obce Lidice, která byla srovnána se zemí.
Po druhé světové válce se Kladno sice rozrostlo o přilehlé obce, ale o modernizaci a rozvoji města nemůže být řeč a tento stav trval po celou dobu totality.
Naštěstí si Kladno dokázalo zachovat svůj ráz z období před a po první světové válce a předvádí ho svým návštěvníkům dodnes.

Památky

Radnice – je budova postavené v novorenesančním slohu z let 1897 až 1898 vyzdobené alegoriemi hornictví a hutnictví.
Dnes zde sídlí Magistrát a Statutární orgány města.
Zámek – z původní tvrzi v gotickém slohu se dodnes dochovalo pouze sklepení. V druhé polovině 16. století byla na jejím místě postavena budova v renesančním slohu, která byla v polovině 18. století snížena a přestavěna do barokní podoby.
Sídlí zde Zámecká galerie a Městská knihovna. U zámku leží zahrada s medvědáriem.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie – původně gotický kostel z poloviny 14. století. Na konci 19. století byl přestavěn na baziliku v novorománském slohu.
Budova arciděkanství – fara, pocházející ze 14. století, přestavěna roku 1588. Po vysvěcení Kostela Nanebevzetí Panny Marie na baziliku roku 1900 byla povýšena na děkanství a roku 1937 na arciděkanství.
Mariánské sousoší – stojí na náměstí Starosty Pavla na místě, kde původně stával pranýř. Toto barokní dílo, vysoké deset metrů, bylo vytvořeno v letech 1739 až 1741 sochařem J. Hiernlem.
Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého – byla postavena roku 1706. V roce 1919 byla socha rozbita a až do roku 1968 ležela nepovšimnuta v zahradě děkanství. Díky obyvatelů Velké Dobré byla restaurována a přenesena k doberské kapli. V Kladně stojí pouze replika sochy a zdobí kašnu v ulici T. G. Masaryka.
Kaple sv. Floriána – je kaple v barokním slohu jejíž základní kámen byl položen roku 1751 a vysvěcena byla roku 1872.
Na jejím místě původně stával lazaret pro chudé z roku 1610.
Kostel sv. Mikuláše – bývalá románská rotunda ze 13. století byla ve 14. století přestavěna do gotického slohu.
Kostel sv. Jana Křtitele – je gotická stavba z roku 1352, která byla několikrát přestavována. Poslední úpravy proběhly v roce 1861, kdy byl kostel přestavěn do dnešní podoby a získal novogotickou zvonici. Každoročně se zde pořádají svatojánské poutě.
Bývalá židovská synagoga – je novorenesanční budova stojící na místě židovského domu. Nalezneme zde repliku Ukřižovaného od Bílka. Dnes zde sídlí Československá husitská církev.
Budova bývalé první kladenské školy – její základní kámen byl položen roku 1861. Budova byla časem rozšiřována a dnes zde sídlí vysoká škola a střední a vyšší škola.
Státní okresní archiv – až do roku 1877 zde sídlili kladenští radní. Poté budova prošla řadou změn a v dnešní době je zde umístěn Státní okresní archiv.
Reálné gymnázium – je secesní stavba z počátku 20. století. Jeho součástí je kaple, kam za druhé světové války byla umístěny ženy a děti z nedalekých Lidic před transportem do koncentračních táborů.

Monument na náměstí Edvarda Beneše, autor: sambeckwith

autor: Jana Mrkvíková