Karlovy Vary

Historie

Podle pověsti byly Karlovy Vary založeny Karlem IV., když při lovu jelena náhodou objevil zázračné karlovarské prameny.
Skutečnost má však s pověstí společné jen dvě věci, tou první je doba založení, ta se pohybuje okolo poloviny 14. století. Tou druhou je zakladatel města, Karel IV. Důvod založení byl jasný – výskyt léčivých pramenů.
V 16. a 17. století město poskytly živelné pohromy, nejprve povodně, poté požár a nakonec třicetiletá válka. To mělo za následek velký úbytek lázeňských návštěvníků. Ale přesto všechno se město dokázalo vzpamatovat, nastal nejprve rozvoj hospodářství a řemesel. K oživení lázeňství došlo až koncem 17. století, kdy sem opět začala přijíždět šlechta a město dokonce navštívil i ruský car Petr Veliký.
Od 18. století získávaly Karlovy Vary stále větší a větší popularitu. Jako jedno z mála českých měst měly stálou podporu všech vládnoucích panovníků, přijíždělo stále více lázeňských hostů, mezi nimi mnoho slavných lidí, město bylo napojeno na železnici. Do té doby ryze gotický styl Karlových Varů byl oživen secesními stavbami.
Rozkvět města zastavila až první, a krátce po ní následující, druhá světová válka. Ani následující období nebylo městu příliš ku prospěchu. V 70. a 80. letech sice vznikaly nové stavby, ale historické budovy chátraly.
Teprve po sametové revoluci v roce 1989 nastalo zlepšení. Karlovy Vary se začaly opět rozvíjet a v současnosti jsou opět nejoblíbenějším lázeňským městem v České republice.

Pohled na zasněžené Karlovy Vary, autor: donald judge

Lázeňství

O blahodárných účincích karlovarských pramenů věděli lidé dávno před samotným založením města. Historicky první léčba zde proběhla, ale až ve 14. století. Zpočátku se prameny používaly výhradně ke koupelím, teprve od roku 1521 začaly být, zásluhou Dr. Václava Payera využívány k pitné kůře.
V současné době se v Karlových Varech léčí onemocnění zažívacího ústrojí, diabetes, dna, obezita, poruchy látkové výměny, paradontóza, choroby pohybového ústrojí, onkologická onemocnění, onemocnění jater, slinivky, žlučníku a žlučových cest, neurologická onemocnění apod.

Kolonády a minerální prameny

Na území Karlových Varů se nalézá celkem 79 minerálních pramenů, ale využívá se jich jen 12. Prameny jsou rozděleny do 4 kolonád.
Sadová kolonáda – původně patřila k Blanenskému pavilonu, který ale byl zbourán. Najdeme na ní 3 prameny.
Pramen Hadí – 30°C. Využívá se od roku 2001 má nejméně minerálních látek ze všech karlovarských pramenů, ale větší množství oxidu uhličitého.
Pramen Sadový – 47,5°C. Jeho původní název je Císařský pramen. Využívá se od poloviny 19. století.
Pramen Svoboda – 60°C. Nejprve se jmenoval Lázeňský pramen, poté Pramen Františka Josefa I. Byl objeven ve druhé polovině 19. století.
Mlýnská kolonáda – vznikla v letech 1871 až 1881. Je ozdobena sochami a plastikami. Nachází se v ní orchestřiště a pět pramenů.
Pramen Skalní – 53°C. Využívá se od roku 1845.
Pramen Libuše – 62°C. Jeho původní název je Pramen Alžbětiných růží. Jde o spojení čtyř menších pramenů.
Pramen kníže Václav I (65°C), Pramen kníže Václav II (68°C) – prakticky se jedná o jeden pramen, který je vyveden do dvou pramenných váz. V minulosti byl využíván k výrobě karlovarské soli.
Pramen Mlýnský – 56°C. Už od 16. století se využívá ke koupelím. V dřívějších dobách byl běžně k dostání v lékárnách.
Pramen Rusalka – 60°C. Objeven v 16. století. Až do roku 1945 se jmenoval Nový pramen. Byla podle něj pojmenována i kolonáda, ale ta byla přejmenována na Mlýnskou kolonádu.
Tržní kolonáda – je dřevěná stavba ve švýcarském stylu, která měla být původně jen dočasná. Nachází se v ní 3 prameny
Pramen Tržní – 62°C. Byl objeven roku 1838.
Pramen Karla IV. – 64°C. Podle pověsti se jedná o pramen, který svými léčivými schopnostmi přesvědčil Karla IV., aby zde založil lázně.
Pramen Zámecký dolní (55°C), Pramen Zámecký horní (50°C) – jedná se o jeden pramen, ale kvůli vyšší nadmořské výšce má Zámecký horní pramen jinou teplotu a jiný obsah oxidu uhličitého.
Vřídelní kolonáda – nad nejvýznamnějším pramenem Karlových Varů stálo již mnoho budov. Prakticky co období, to jiná budova. Ta poslední zde stojí od 60. let 20. století.
Pramen Vřídlo – 72°C. Je neslavnějším karlovarským pramenem. V kolonádě nalezneme celkem 5 nádob, do kterých vyvěrá o různých teplotách. Využívá se jak k pitné kůře, tak ke koupelím a je schopen vytrysknout až do výše 12 m.

Památky, zajímavosti

Kromě lázeňských kolonád a pramenů nabízí Karlovy Vary I mnoho dalších památek a zajímavostí. Prohlédnout si můžeme Galerii umění, Vojenský lázeňský ústav, Muzeum Jana Bechera, Zámeckou věž, Poštovní dvůr, Městské divadlo, Městskou tržnici, Národní dům, kostel sv. Máří Magdalény, kostel sv. Urbana, Goethovu vyhlídku, Tři kříže a řadu dalších.

A samozřejmě nesmíme zapomenout zmínit tzv. “třináctý pramen” Karlových Varů – Becherovku. Jedinečný světově proslulý bylinný likér.

Budova pošty, autor: Jim Linwood

autor: Jana Mrkvíková