CHKO Třeboňsko

Chráněná krajinná oblast Třeboňsko se nachází v jižních Čechách na ploše o rozloze 700 km2. Vyhlášena byla roku 1979, avšak již o dva roky dříve byla oblast zapsána na seznam UNESCO, jako jedna ze šesti biosférických rezervací na území České republiky.
CHKO Třeboňsko je unikátní v tom, že se na vývoji vzhledu krajiny podílel velkou měrou člověk. Oblast je velmi ceněna kvůli souboru mokřad, zapsaných v rámci Ramsarské konvence jako Třeboňské rybníky a Třeboňská rašeliniště.
CHKO Třeboňsko je tvořena 33 maloplošně zvláště chráněnými územími – 5 národními přírodními rezervacemi, 1 národní přírodní památkou, 21 přírodními rezervacemi a 6 přírodními památkami.

Historie

CHKO Třeboňsko byla od nepaměti pokryta nepřístupnými lesy s četnými rašeliništi. Teprve ve 12. století začala být oblast osidlována, nejprve slovanskými, později německými kolonizátory.
Kácení lesů novými obyvateli však mělo za následek ještě větší zabahnění již tak bažinaté oblasti. A právě tehdy se zde zrodil zárodek dnešního rybníkářství. Nejprve byly vybudovány umělé kanály, náhony, hráze a stavy, kde se voda zadržovala a později se v těchto stavech začaly chovat ryby.
Ke konečné fázi osídlení došlo ve 13. a 14. století a její podoba se, až na malé změny, dochovala až do dnes.
Kácení místních lesů a přeměna půdy na pole a louky zde trvalo až do 17. století. Poté však nastal obrat a oblast CHKO Třeboňsko začala být osazována hospodářskými kulturami smrků a borovic. Krajina tím získala zcela nový ráz a z původního vzhledu dnes najdeme již jen nepatrné zbytky.

Rybníkářství

Historie rybníkářství se začala psát ve 13. a 14. století a je neodmyslitelně spjata se jménem rodů pánů z Růže neboli Rožmberků.
Již ve druhé polovině 14. století bylo rybníkářství jednou z nejvýnosnějších hospodářských činností.
Tento rozkvět trval až do období třicetileté války, kdy byla velká řada rybníků zničena. To mělo za následek velké rušení rybníků v 18. a počátkem 19. století. Celkem zmizela téměř polovina vybudovaných rybníků.
V současné době je zachováno 16 rybničních soustav a jedná se o nominaci pro zápis některých z nich do seznamu UNESCO.

Rybník Svět, autor: Glivi

Památky

Zámek Třeboň – díky své výhodné strategické poloze na obchodní stezce mezi Českem, Rakouskem a Bavorskem vznikl ve 13. století na území dnešní Třeboně panský dvorec sloužící k konání trhů. Ve 14. století byl pány z Rožmberku přestavěn na hrad a stal se duchovním centrem. V 16. století je hrad přestavěn na zámek a dostává svou renesanční podobu, která se, i přes poškození za dob třicetileté války, dochovala dodnes.
Zámeček ve Stráži nad Nežárkou – původně hrad získal svou dnešní podobu po přestavbě do barokního stylu roku 1715. Mezi lety 1914 až 1930 patřil zámeček slavné operní pěvkyni Emě Destinové.
Lovecký zámeček v Nové Huti – velmi pěkná klasicistní stavba. V jejím okolí býval v minulosti i park.
Zámek Jemčina – zámek byl založen roku 1748 a je národní kulturní památkou. Na jeho místě stával již ve 14. století tzv. Nový dvůr. K němu byl v 17. století přistavěn hřebčín a poté v 18. století zámek. Ten byl ve druhé polovině 18. století přestavěn do pozdně barokního stylu. Nejvzácnější částí zámku je kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1769.
Tvrz u Hamru – tvrz ležící nedaleko vesnice Hamr pochází ze 16. století. V roce 1696 byla rozšířena a přestavěna na zámek. Po první světové válce tu byl domov důchodců, později sklad. V přilehlé barokní stodole dnes sídlí restaurace.
Kostel Panny Marie Královny a sv. Jiljí – stojí v Třeboni na místě původního kostela sv. Jiljí, postaveného ve druhé polovině 13. století. Ve 14. století byl kostel přestavěn na kostel klášterní a spojen s kaplí sv. Jana Křtitele.
Požár, který v roce 1723 zničil téměř celou Třeboň, zasáhl i kostel. Ten musel byl posléze opraven a architektonicky sjednocen do podoby jakou má dodnes.
Kostel sv. Jiljí – je hřbitovní kostel založený roku 1515. Rozšířen byl nejprve koncem 16. století a poté v roce 1776, kdy k němu přibyla barokní cibulová báň.
Augustiniánský klášter v Třeboni – přiléhá ke kostelu Panny Marie Královny a sv. Jiljí. Byl založen v roce 1367.
Schwarzenberská hrobka – byla založena v roce 1873. Jsou v ní uloženy ostatky 27 příslušníků rodu Schwarzenberků. Zakladatelka hrobky, kněžna Eleonora, se otevření hrobky nedočkala, zemřela totiž již roku 1873.
Kostel sv. Mikuláše – gotický kostel byl založen v roce 1364 a nachází se v Suchdole nad Lužnicí.
Klášter augustiniánů – klášter z roku 1455 se nachází v Borovanech a jedním z první klášterů založených po skončení husitských válek.

Zámek Třeboň, autor: Esperanto-klubo Písek

Dalšími významnými památkami na území CHKO Třeboňsko jsou:

kostel sv. Bartoloměje v Mladošovicích, kostel sv. Mikuláše a Linharta ve Slověnicích, kostel sv. Jana Křtitele v Kardašově Řečici, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Drahově, kostel Povýšení sv. Kříže ve Veselí nad Lužnicí, atd.

autor: Jana Mrkvíková