Nacházíte se: Úvodní stránka > Česko > Města a místa > CHKO Třeboňsko
Sponzorované odkazy:
Chráněná krajinná oblast Třeboňsko se nachází v jižních Čechách
na ploše o rozloze 700 km2. Vyhlášena byla roku 1979, avšak již o dva
roky dříve byla oblast zapsána na seznam UNESCO, jako jedna ze šesti
biosférických rezervací na území České republiky.
CHKO Třeboňsko je unikátní v tom, že se na vývoji vzhledu krajiny
podílel velkou měrou člověk. Oblast je velmi ceněna kvůli souboru mokřad,
zapsaných v rámci Ramsarské konvence jako Třeboňské rybníky a
Třeboňská rašeliniště.
CHKO Třeboňsko je tvořena 33 maloplošně zvláště chráněnými
územími – 5 národními přírodními rezervacemi, 1 národní
přírodní památkou, 21 přírodními rezervacemi a 6 přírodními
památkami.
CHKO Třeboňsko byla od nepaměti pokryta nepřístupnými lesy s četnými
rašeliništi. Teprve ve 12. století začala být oblast osidlována, nejprve
slovanskými, později německými kolonizátory.
Kácení lesů novými obyvateli však mělo za následek ještě větší
zabahnění již tak bažinaté oblasti. A právě tehdy se zde zrodil zárodek
dnešního rybníkářství. Nejprve byly vybudovány umělé kanály, náhony,
hráze a stavy, kde se voda zadržovala a později se v těchto stavech začaly
chovat ryby.
Ke konečné fázi osídlení došlo ve 13. a 14. století a její podoba se,
až na malé změny, dochovala až do dnes.
Kácení místních lesů a přeměna půdy na pole a louky zde trvalo až do
17. století. Poté však nastal obrat a oblast CHKO Třeboňsko začala být
osazována hospodářskými kulturami smrků a borovic. Krajina tím získala
zcela nový ráz a z původního vzhledu dnes najdeme již jen nepatrné
zbytky.
Historie rybníkářství se začala psát ve 13. a 14. století a je
neodmyslitelně spjata se jménem rodů pánů z Růže neboli Rožmberků.
Již ve druhé polovině 14. století bylo rybníkářství jednou
z nejvýnosnějších hospodářských činností.
Tento rozkvět trval až do období třicetileté války, kdy byla velká řada
rybníků zničena. To mělo za následek velké rušení rybníků v 18. a
počátkem 19. století. Celkem zmizela téměř polovina vybudovaných
rybníků.
V současné době je zachováno 16 rybničních soustav a jedná se
o nominaci pro zápis některých z nich do seznamu UNESCO.
Zámek Třeboň – díky své výhodné strategické
poloze na obchodní stezce mezi Českem, Rakouskem a Bavorskem vznikl ve
13. století na území dnešní Třeboně panský dvorec sloužící
k konání trhů. Ve 14. století byl pány z Rožmberku přestavěn na hrad
a stal se duchovním centrem. V 16. století je hrad přestavěn na zámek a
dostává svou renesanční podobu, která se, i přes poškození za dob
třicetileté války, dochovala dodnes.
Zámeček ve Stráži nad Nežárkou – původně hrad
získal svou dnešní podobu po přestavbě do barokního stylu roku 1715. Mezi
lety 1914 až 1930 patřil zámeček slavné operní pěvkyni Emě
Destinové.
Lovecký zámeček v Nové Huti – velmi pěkná
klasicistní stavba. V jejím okolí býval v minulosti i park.
Zámek Jemčina – zámek byl založen roku 1748 a je
národní kulturní památkou. Na jeho místě stával již ve 14. století
tzv. Nový dvůr. K němu byl v 17. století přistavěn hřebčín a poté
v 18. století zámek. Ten byl ve druhé polovině 18. století přestavěn
do pozdně barokního stylu. Nejvzácnější částí zámku je kaple sv. Jana
Nepomuckého z roku 1769.
Tvrz u Hamru – tvrz ležící nedaleko vesnice Hamr
pochází ze 16. století. V roce 1696 byla rozšířena a přestavěna na
zámek. Po první světové válce tu byl domov důchodců, později sklad.
V přilehlé barokní stodole dnes sídlí restaurace.
Kostel Panny Marie Královny a sv. Jiljí – stojí
v Třeboni na místě původního kostela sv. Jiljí, postaveného ve druhé
polovině 13. století. Ve 14. století byl kostel přestavěn na kostel
klášterní a spojen s kaplí sv. Jana Křtitele.
Požár, který v roce 1723 zničil téměř celou Třeboň, zasáhl
i kostel. Ten musel byl posléze opraven a architektonicky sjednocen do podoby
jakou má dodnes.
Kostel sv. Jiljí – je hřbitovní kostel založený roku
1515. Rozšířen byl nejprve koncem 16. století a poté v roce 1776, kdy
k němu přibyla barokní cibulová báň.
Augustiniánský klášter v Třeboni – přiléhá ke
kostelu Panny Marie Královny a sv. Jiljí. Byl založen v roce 1367.
Schwarzenberská hrobka – byla založena v roce 1873. Jsou
v ní uloženy ostatky 27 příslušníků rodu Schwarzenberků. Zakladatelka
hrobky, kněžna Eleonora, se otevření hrobky nedočkala, zemřela totiž již
roku 1873.
Kostel sv. Mikuláše – gotický kostel byl založen v roce
1364 a nachází se v Suchdole nad Lužnicí.
Klášter augustiniánů – klášter z roku 1455 se
nachází v Borovanech a jedním z první klášterů založených po
skončení husitských válek.
kostel sv. Bartoloměje v Mladošovicích, kostel sv. Mikuláše a Linharta ve Slověnicích, kostel sv. Jana Křtitele v Kardašově Řečici, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Drahově, kostel Povýšení sv. Kříže ve Veselí nad Lužnicí, atd.
autor: Jana Mrkvíková
Cestování patří k fenoménem této doby. Vyberte si i vy příjemné ubytování přímo od majitele na stránkách www.MegaUbytko.cz a www.MegaUbytovanie.sk.
Turisimo.cz
Přebírání textů z těchto stránek je bez svolení autora trestné.
CMS vytvořilo amedio.cz.