Kranevo

Mnoho návštěvníků Albeny je mírně zaskočeno tamějšími poněkud nebulharsky vysokými cenami. Kranevo je jen tři kilometry vzdálené, nabízí srovnatelné podmínky k trávení dovolené, ale navíc je zdejší pobyt mnohem levnější. Pro každého, kdo vyloženě netouží po rozmazlování a luxusu albenských hotelů, je Kranevo vhodnou a hlavně mnohem méně nákladnou alternativou. Přitom jsou obě města na dohled vzdálená.

Kranevo – hotel, autor: Dziadzik

Fakta a čísla

Kranevo leží jen nepatrný kousek od Albeny, proto se o něm říká, že je jedním z jejich předměstí. Daleko to dotud není ani do dalších významných bulharských letovisek. Jen 4 kilometry jsou vzdáleny Zlaté písky. Vydáte-li se jižním směrem, dojedete po 25 kilometrech do hojně navštěvované Varny. Kolem říčky Batova tekoucí u města se rozkládá stejnojmenná přírodní rezervace.

Trocha historie

Jako většina přímořských osad má i Kranevo dlouhou a poutavou historii. Již v dobách římského impéria zde stávala pevnost střežící přístav. Město neslo název Ekrene nebo Kraneia od něhož byl jen krůček k dnešnímu Kranevu.

Zajímavosti

Místní pláž se vine podél pobřeží až do Albeny, proto není ani době vrcholící turistické sezóny problém s nalezením místa na slunci.
Nejvíce návštěvníku sem ale míří za nízkými cenami. Turisté z Varny i Albeny se tady mohou po malé procházce najíst za mnohem menší peníz a ještě v pohodě nakoupit suvenýry či jiné drobnosti.

Kranevo – pláž, autor: Dziadzik

Blízké okolí

Z Kraneva není snad nikam daleko. Kromě už jmenované Albeny a Varny a jejich nespočtu turistických lákadel se odtud dá vyrazit do Balčíku za krásami rostlin kvetoucích v jeho botanické zahradě, lázněmi, které již po staletí přinášejí úlevu a uvolnění každému, kdo je navštíví, či se vydat na prohlídku skalního kláštera Aladzha.
Klid a pohodu můžete najít pod korunami listnatých stromů v přírodní rezervaci Batovo. Pozoro ovšem kam šlapete, roste zde nejeden druh chráněných rostlin. Při procházce směrem na Zlaté písky narazíte na rozvaliny římského opevnění.projít se můžete i po starém molu, které jako memento dávných dob ční z mořských vln.

Autorem článku je Jan Šimeček