Salvador

Stejně jak je Rio pověstné karnevalem, pro Salvador jsou typické bubny. Vciťte se na jednu noc do opálených Brazilců a rozvlňte boky. Tady vám to půjde samo. Za zvuku bubnů a melodie samby se vydejme za tajemstvím Salvadoru – hlavního města státu Bahia.

Salvador, autor: Mario Carvajal

Vezmeš si mě, Evropanko?

Možná vás to překvapí. Jako turisté z Evropy budete pravděpodobně jedni z mála bílých obyvatel. Salvador je nejexotičtějším městem z celé Brazílie a černochů tady žije opravdu hodně. Někteří z nich stále dodržují své zvyky a setkání s nimi může být milým zpestřením vaší dovolené. Mohou vás naučit tancovat capoeiru, jiní vám vyrobí náhrdelník přímo na ulici a pokud se budete usmívat, nejspíš vás přímo požádají o ruku. Neberte jejich slova vážně – každý ví, že se horká krev v Brazilcích zvlášť v průběhu turistické sezony vaří více než obvykle.

Stát se někým jiným (alespoň na jednu noc)

Salvador je rozhodně místem, kam se mnoho lidí vydává na dovolenou. Pro turisty je synonymem smíchu, pohody, uvolnění, tance a exotiky. Když chcete tančit, stačí vyjít na rušnější ulici a přidat se k některé ze skotačících skupinek kolem. Když chcete zpívat, dejte se do toho. Třeba prorazíte tak, jak se to stalo skupině Olodum ze Salvadoru, která vystupovala například s Michaelem Jacksonem. Zdá se, že jejich styl reggae a samby učaruje každého. A pokud neprorazíte, nezoufejte. Na pár dní se dokonce můžete ukrýt v kostýmu za někoho jiného. V únoru je totiž v Salvadoru karneval, který by svojí kvalitou mohl konkurovat tomu v Riu. A pokud jste krásná, ambiciózní žena, třeba se uplatníte jako supermodelka Adriana Lima, rodačka ze Salvadoru.

Kostely pro meditaci

Nejen večírky a karnevaly je člověk živ, v Salvadoru najdete i historické památky. Ty jsou zajímavé a je rozhodně přínosné je navštívit. Mezi pestrobarevnými uličkami s domky s architekturou, na kterou u nás rozhodně nenarazíte se nachází památky i několik set let staré.
Mezi nejznámější patří kostely Igreja de Sao Francisco a Igreja de Nosso Senhor bo Bonfim. Brazilské kostely jsou zvláštní, jiné než ty naše, proto je dobré je navštívit a nadechnout se dávno zapomenutého kouzla, který v sobě ukrývají. Taková návštěva stojí za to i když církvi neholdujete. Dalším poutním místem je Salvadorská katedrála.
Na nákupy vyrazte na trh. Mercado Modelo je ideální, nakoupíte suvenýry, nástroje i ručně dělané šperky. To všechno za docela přijatelnou cenu, kterou se vám možná podaří usmlouvat. Pokud jsou vám sympatičtější nákupní střediska, jmenujeme několik největších, například Aeroclube Plaza Show, Caboatã Shopping nebo Casa Shopping Cidade.

kostel, Salvador, Brazilie

Písek a vlny všude

Salvador je vyhledávaným místem pro rekreaci nejen kvůli své atmosféře, ale také díky své poloze. Stal se jím také díky překrásnému pobřeží a teplotám, které v průběhu celého roku málokdy klesnou pod 30°C.

Samo město se dělá na Horní a Dolní část. Pláže Dolního města začínají Zátokou Všech svatých (All Saints Bay) a vedou až k Farol da Barra to Flamengo. Hotely najdete po celé délce pobřeží Atlanského oceánu, ty nejdražší a největší se zaručeným luxusem na Porto da Barra.

Relaxace s rybí specialitou – to je pravý Salvador

Když nebudete vědět kam dál, máme pro vás tip na závěr. Zázrak na příjemné strávení svého volného času se jmenuje Costa Azul Park a nachází se ve stejnojmenné části města. Využít můžete fotbalová hřiště, posilovny, cyklistické nebo joggingové stezky a děti mohou nerušeně dovádět na hřištích kolem. Costa Azul Park byl vytvořen speciálně pro rekreaci, proto si tady můžete stejně tak zahrát tenis, jak si dát kvalitní brazilskou kávu v některé z restauracích a kavárnách.
Salvadorská kuchyně je založená na čerstvých rybách upravených pro nás Evropany velmi divoce. Spousta koření a zdánlivě neslučitelné chutě zaručují neopakovatelný zážitek. Říká se, že v Salvadoru neochutnáte stejnou rybu dvakrát. A je to pravda – i stejný recept bude v závěru chutnat úplně jinak. Snad je to podnebím, snad je to temperamentem místních, kteří pokrmy s láskou připravují. Na to si však každý musí přijít sám.

autor: Martina Pavloušková